Za zlatem do Zlatých Hor
Zlaté Hory vznikly v letech 1222 až 1224. Jejich původní název je Zuckmantel.
O začátcích dolování v okolí Zlatých Hor se nedochovaly písemné zprávy. Za pravděpodobné lze považovat získávání zlata rýžováním a jílováním podél vodních toků v 10. a 11. století. Po vyčerpání těchto nalezišť zlata se ve 13. století přešlo k dolování v pevné hornině. Ve 14. století byla městu udělena hornická privilegia. Na přelomu 15. a 16. století byly nalezeny valouny ryzího zlata v křemenu o hmotnosti 1,38 a 1,78 kg. Od poloviny 17. století následovalo období úpadku těžby a následné pokusy o její obnovení již nikdy nedosáhly její dřívější úrovně. Novodobé důlní podnikání se datuje od roku 1952, kdy byl proveden rozsáhlý geologický průzkum a poté se začalo s těžbou měděných rud a výstavbou závodu Rudné doly. Na konci 80. let minulého století bylo těženo i polymetalické ložisko se zlatem, ovšem po roce 1989 šlo zlatohorské hornictví do útlumu a v roce 1994 těžba končí.
Střípky z historie:
- V roce 1281 byl nad městem dobudován mohutný hrad Edelštejn, na ochranu zlatých dolů.
- V polovině 17. století zde působil nechvalně proslulý inkvizitor František Jindřich Boblig.
- Ve městě se v roce 1756 narodila Alžběta Vitzová, matka proslulého hudebního skladatele Franze Schuberta. V místě, kde stál její rodný dům, tuto událost připomíná pamětní deska.
- V lednu roku 1779 zuřila u Zlatých Hor bitva mezi rakouskými a pruskými vojsky.
Co lze dnes navštívit ve Zlatých Horách a okolí
Městské muzeum, bývalá pošta. První zmínka o poštovním úřadu pochází z deníku ulmského občana Samuela Kiechela z roku 1586. V dnešní době se zde nachází Městské muzeum, mapující zdejší život, hornickou činnost i smutné čarodějnické procesy.
Hornický skanzen – Zlatorudné mlýny jsou replikami středověkých hornických mlýnů s naučnou stezkou.Ve dvou srubech je předváděno drcení zlaté rudy a při troše štěstí si návštěvník může kousíček zlata odnést domů. Oba dřevěné stroje, zhotovené podle dobových nákresů, jsou poháněny vodními koly, která čerpají energii z původního kanálu.
Rozhledna na Biskupské byla přestavěna z dřevěné na zděnou a slavnostně otevřena u příležitosti 50leté vlády císaře Františka Josefa 26. srpna 1898, po tomto mocnáři dostala i své jméno. Celková výška rozhledny včetně přístavku na vrcholu je 19,30 m.
Poutní místo Panny Marie Pomocné sahá svými kořeny až do švédských dob. V roce 1973 byl kostel stržen a v roce 1995 bylo Poutní místo Panny Marie Pomocné opětovně vysvěceno. Každoročně se zde konají poutě, které jsou hojně navštěvovány. Jedna z největších je Pouť tří národů, která se koná vždy v září.
Lyžařský areál Příčná se nachází v malebném prostředí Zlatohorské hornatiny, která je součástí Jeseníků. Samotný areál leží pod nejvyšší horou této pahorkatiny Příčnou (975 m n. m.). Délka sjezdovky je bezmála 1200 m. Sedačky mají držáky pro přepravu jízdních kol. Lanovka je v provozu celoročně. Je zde možnost zapůjčení horských koloběžek a trojkolek.
Zříceniny hradů Edelštejn, Leuchtenštejn a na Kobrštejnu. Historie hradů souvisí mezi osídlováním pohraničí a objevenými zlatými doly. Nad Zlatými Horami leží Edelštejn a Leuchtenštejn. Zřícenina hradu Kobrštejn se nachází nad Rejvízem.
Sanatorium Edel – provoz sanatoria ve Zlatých Horách, dřívějším Zuckmantelu, se datuje rokem 1881, kdy ho založil lékař Anjel. Léčilo se zde mnoho význačných osobností naší země, například Franz Kafka a Leoš Janáček. V dnešní době si zde léčí děti respirační nemoci. 1. března 1995 byl zahájen provoz speleoterapie ve zrekonstruovaném důlním díle. Možnost prohlídky léčebných prostor po telefonické domluvě.
Zlatohorská hornická naučná stezka prochází nejvýznamnějšími hornickými památkami, z nichž 10 bylo vyhlášeno za kulturní památky. Na jednotlivých zastaveních se návštěvník seznámí s příklady těžby sedimentů i primárních rud a jejich úpravou, od nejstarších dob až po novodobá díla. Naučnou stezku je možno absolvovat celou, nebo jen její dolní část. Její celková délka: 16 – 11 km, převýšení: 545 až 330 metrů.
Naučná stezka Údolí ztracených štol v okolí Zlatorudných mlýnů informuje o původu a způsobu zpracování zlata a přivede turisty k místu, „kde voda teče do kopce“. Optický klam je na místě tak silný, že pozorovatel jen stěží pochopí umění dávných zlatokopů. Počet zastavení: 11, celková délka činí 2 km.
Dolní Údolí a Horní Údolí. Malebné údolí říčky Olešnice je obklopeno dřevěnými domečky obyvatel obou obcí. V tomto prostředí, uprostřed přírody, žil i známý řezbář B. Kutzer. Dominantou Horního Údolí je kostel sv. Jana Křtitele. V dolnoúdolském kostele sv. Acháce se nachází mramorový oltář slezského sochaře Josefa Obetha. Před tímto kostelem byl v roce 2007 obnoven pomník padlým vojákům 1. světové války.
Rejvíz a Naučná stezka na Mechovém jezírku. Rejvíz je mezi horskými obcemi nejkrásnější perlou jesenických hor. Leží uprostřed sametově zelených luk na náhorní rovině plné lesů, v nichž je mnoho jelení a srnčí zvěře, borůvek, brusinek a klikvy, hub a nádherně vonící čisté ovzduší. Nejvýznamnější ukázky biocenóz jsou ve Chráněné přírodní rezervaci Rejvíz, která byla zřízena již v roce 1955 na ploše 273,97 ha. Nadmořská výška blat se pohybuje od 731 do 804 m n. m. Při turistickém chodníku z Rejvízu do Dolního Údolí bylo obnoveno odpočívadlo zvané „Hříbek“. Monumentální válečný pomník obětem 1. sv. války byl postaven v roce 1929.
Lurdská jeskyně na Rejvíze. Toto poutní místo na Starém Rejvíze bylo zbudováno v roce 1908. Slavnostní otevření proběhlo v roce 1909. Po vysídlení původního obyvatelstva poutní místo zaniklo. Bylo objeveno v roce 2003 podle dobové fotografie. V roce 2006 byla Lurdská jeskyně obnovena.
