Za romantikou, drsnými horami a vrchovišti do Krušných hor
Když pojedete autem z Karlových Varů na hranici s Německem a do bývalého hornického města Johanngeorgenstadt, pár kilometrů před hranicemi dorazíte do bývalého hornického centra Horní Blatná. Ostatně stopy dobývání rud, které zde probíhalo již od středověku, jsou v okolí dobře patrné. Čeká nás padesátikilometrový okruh působivou krajinou Krušných hor po stopách těžby rud, kolem vrchovišť, podmáčených luk a vodních ploch budících dojem, že jsme se ocitli ve Skandinávii, ale i zaniklých obcích po poválečném odsunu Němců.
Cyklostezka mířící do obce Přebuz nás po devíti kilometrech cesty lesem z Horní Blatné přivede do zaniklé obce Jelení. Odlesněná náhorní plošina s viditelnými pozůstatky těžby v podobě uzavřených štol, podmáčenými loukami, jimiž protéká Černá voda předtím, než se o pár kilometrů níže spojí s říčkou Rolavou, pasoucím se dobytkem, památníkem po zaniklém kostelu i obci je nesmírně působivá. Původně hornická obec, kde se lidé živili kromě zemědělství především těžbou cínu, se stala během první republiky vyhledávaným turistickým místem s několika hostinci a pensiony. Po komunistickém puči neunikla většina domů v oblasti hraničního pásma demolici.
Úžasná scenérie Rolavy
Po zhruba kilometru a půl před vjezdem do lesa se nachází dědičná štola Jiří. Jen o další kilometr a půl dále dojedeme k torzu bývalého Dolu Rolava, kde pracovali během druhé světové války zajatci. Na protější straně silnice jsou pod stromy schovány pozůstatky tábora, kde zajatci v děsivých podmínkách bydleli. Důl se nachází uprostřed Národní přírodní rezervace Rolavská vrchoviště, v níž pramení v blízkosti česko-německých hranic u Jeřábího vrchu v nadmořské výšce 920 metrů řeka Rolava. U pramene se historicky dobýval povrchově i hlubinným způsobem cín stejně jako další rudy podél toku řeky. Proto vznikaly v okolí Rolavy v minulosti náhony, které zajišťovaly dostatečný přísun vody pro těžbu. Kromě prohlídky zpustlého areálu dolu je možné se vydat pár set metrů dolů na opačné straně silnice a dojedeme k Rolavskému rybníku vybudovanému jako zásobárna vody pro doly. Budeme mít pocit, že jsme se ocitli v lokalitě, kde čas ubývá naprosto jiným tempem. Budeme-li pokračovat po cyklostezce dále, vyjedeme z lesa a před námi se otevře úžasná horská scenérie zaniklé obce Rolava. Zůstalo v ní jen několik domů, pomalu si širokou planinou klikatí cestu rudě zbarvená Rolava. Obec Rolava vznikla jako hornická osada již ve středověku, nejstarší písemný záznam ale pochází až z konce 15. století. Těžba a úprava cínové rudy v oblasti probíhala až do konce druhé světové války. Na konci 19. století měla Rolava přes 1000 obyvatel, ještě v roce 1945 zde žilo přes šest set lidí.
Nad Přebuzským vrchovištěm
Plochu mezi Rolavou a blízkou Přebuzí tvoří přírodní památka Přebuzské vrchoviště. Sestup od výše položeného hřebene na hranici mezi Českem a Německem do oblasti zaniklé obce a současné přírodní rezervace Přebuzské vrchoviště je úchvatný za každého počasí. Zanechá ve vás hluboký dojem. Úžasná jsou svítání i západ slunce – často orámovaná krušnohorskými mlhami stoupajícími z vrchovišť. V Přebuzi je možné se občerstvit, ale i ubytovat.
Podél toku řeky vede cyklostezka až do Nových Hamrů. Právě nad touto obcí získává říčka horský spád, tvoří kaňonovité údolí s peřejemi a romantickou divokou atmosféru. Nad Novými Hamry se do Rolavy vlévá Slatinný potok a Černá voda a výrazně mění její velikost i charakter z původně horského potůčku zurčícího po náhorní plošině k peřejnaté horské řece. V Nových Hamrech funguje několik restaurací, ale i hotelů. Jde o příjemné místo pro několikadenní pobyt.
Z Hamrů vede cyklostezka do kopce zpět do Horní Blatné. V této variantě by trasa měřila třicet kilometrů a měla převýšení necelých šest set metrů. Zdatnější cyklisté můžou pokračovat po cyklotrase kolem Tisovského vrchu do obce Pernink, odsud do kopce na Horní Blatnou. Tato varianta měří 35 kilometrů. Kdo si chce prohlédnout bývalou velmoc rukavičkářské výroby – Abertamy, nad nimiž se tyčí vrchol Plešivce s nově vybudovaným lyžařským centrem, může si trasu ještě prodloužit na výsledných 43 kilometrů s celkovým devítisetmetrovým převýšením.
Zašlá sláva Abertam
Slavná rukavičkárna v Abertamech v současnosti chátrá, stejně jako řada dalších stavení po odsunu sudetských Němců. Ve městě je ale několik pěkně opravených hotelů a pensionů. Rozvíjí se také místní ovčí farma, takže nad městem můžeme vidět stovky volně se pasoucích ovcí.
V části Abertam – Hřebečné najdeme zpřístupněnou štolu Kryštof bývalého Dolu Mauritius, která usiluje spolu s dalšími památkami o zařazení do sítě památek UNESCO.
Při cestě nad Abertamy uvidíme také mohutný odval jako symbol slavné hornické minulosti. Komu zůstane ještě dostatek sil po návratu do Horní Blatné, neměl by váhat vystoupat na rozhlednu na Blatenském vrchu nad městem. Cestou bude míjet přírodní památku Vlčí jámy. Oblast na první pohled působící jako přírodní kaňon je ve skutečnosti důsledkem hornické činnosti při dobývání cínu, kdy došlo k propadu nadloží. Vlivem specifického vzdušného režimu se v jámách vytváří jeskynní led, který zde často zůstává až do letních měsíců.
