Chodskem na kole nejen do zakázaného pásma
Krajina malebného Českého lesa na hranici s Německem zůstává poněkud neprávem stranou zájmu pěších turistů i těch, kteří dávají přednost výletům na kole. Chráněná krajinná oblast je rozdělena údolím u Přimdy a Rozvadova, které protíná dálnice D5 na jižní a severní část. Buďme spravedliví a podnikněme cyklovýlet do obou kouzelných částí Plzeňského kraje, které jsou většinou vnímány ve spojitosti s Domažlicemi jako centrem Chodska s jeho specifickými obyvateli, historií i zvyky.
Výlet I.: Vzhůru na Čerchov
Kde začít jinde než v centru oblasti – v Domažlicích. Cyklostezka nás po necelých pěti kilometrech dovede do vesničky Újezd – jedné z jedenácti chodských vesnic, jejichž muži měli chránit hranice Českého království. Právě zde se narodil hrdina, který vzdoroval útlaku vrchnosti a postavil se do čela povstání a bojoval za práva Chodů – Jan Sladký, zvaný Kozina. V obci najdeme muzeum s expozicí věnované tomuto slavnému rodákovi, ale také životu na Chodsku.
Po třech kilometrech dojedeme do Trhanova. Místa, kde nechal vybudovat barokní zámek hlavní utlačitel Chodů – Lomikar. Zámek dnes patří obci a je dle možností opravován – sídlí v něm škola v přírodě. V blízkosti zámku u Kamenného rybníka se můžeme občerstvit v restauraci U Svatého Jána. Z Trhanova můžeme pokračovat po červené turistické značce, která se pod masivem hor na kraji lesa napojí na cyklostezku z Klenčí, nebo si můžeme cestu o pár kilometrů prodloužit. Stojí to za to.
Z Trhanova je to pouhé tři kilometry do Klenčí pod Čerchovem. Další z tradičních chodských obcí je nesmazatelně spjata s postavou spisovatele a katolického kněze Jindřicha Šimona Baara. Proto v centru najdeme jeho památník, který vznikl v roce 1926 na spisovatelovo přání. Přízemní expozice se věnuje historii Klenčí, v patře najdeme literární památník a Baarův byt. Když se z Klenčí vydáme do kopce po cyklostezce 2287, dojedeme v osadě Výhledy k Baarovu pomníku se sochou v nadživotní velikosti. Kilometr nad Výhledy kříží cyklostezku a silničku červená turistická značka. Kdo si troufne na prudší stoupání po silnici přímo na Čerchov, dojede na vrchol po čtyřech kilometrech. Kdo se rozhodne držet cyklostezky, vyjede k česko-německé hranici a podél ní dojede na vrchol. Místo čtyř kilometrů ujede kilometrů deset.
Vrchol Čerchova v nadmořské výšce 1042 metrů je zajímavé místo. Do oblasti byl až do roku 1990 vstup zakázán a sloužila vojenským účelům. Vojenské objekty jsou v současnosti v některých případech v nepříliš lichotivém stavu. Návštěva dominantní a dvacet metrů vysoké Kurzovy věže stojí jednoznačně za to. Po překonání téměř 130 schodů se otevřou úžasné výhledy na Šumavu, při dobré viditelnosti také na Krušné hory a Alpy.
Dolů z Čerchova je možné sjet po zelené turistické značce do obce Babylon. Ta je vyhledávaným turistickým místem především v létě díky koupacímu areálu u Babylonského rybníku. Z Babylonu nás cyklostezka po sedmi kilometrech dovede zpět do centra Domažlic. Celá trasa měří 47 kilometrů, je středně náročná, zapotíme se především při stoupání na Čerchov, vystoupáme celkem 1150 výškových metrů.
Výlet II.: Vzhůru na Havran
Tachovsko je turisticky zapomenutou částí naší země. Je to škoda, protože masiv Českého lesa nad městem stojí za návštěvu. Na samé hranici s Německem (300 metrů od hranic) v bývalém zakázaném pásmu najdeme vrchol Havran s nově opravenou rozhlednou.
Výlet může začít v Tachově, nebo také klidně u nádrže Lučina pár kilometrů od města. Cyklostezka nás dovede na vrchol Havranu po zhruba sedmnácti kilometrech od nádrže. Rozhledna je vlastně bývalou vojenskou věží vybudovanou v 70. letech 20. století kvůli “radiotechnickému průzkumu“. První dřevěná věž na místě byla vybudována v roce 1963. Zmodernizovaná věž s ocelovou konstrukcí z počátku 70. let pak poskytovala veškeré zázemí obsluze (ubytování, kotelna, kuchyň). Vojáci vrchol opustili v roce 1992, od té doby rozhledna v náročných klimatických podmínkách chátrala. V roce 2013 byla úsilím Klubu vojenské historie a sportů Tachov zrekonstruována a z výšky 24 metrů se nabízejí úchvatné výhledy na Slavkovský les, Šumavu, Krušné hory nebo Alpy. Zpět z Havranu k vodní nádrži sjedeme po cyklostezce 2171, po níž lze dále pokračovat i do Tachova.
Výlet je možné naplánovat v různé délce i náročnosti, lesy v okolí rozhledny jsou protkány poměrně hustou sítí značených cyklostezek – využívají infrastruktury vybudované za minulého režimu kvůli vojenským účelům. Marek Síbrt
