Roztávání permafrostu: tichá hrozba

Datum 06.01.2024

Kus tajícího věčně zmrzlého ledu, který spadl do oceánu na arktickém pobřeží Aljašky. Foto: U.S. Geological Survey

Už ve filmu Zmenšování (původní název zněl Downsizing) s Mattem Damonem bylo tání antarktického permafrostu s následným uvolňováním po miliony let zachyceného metanu docela důležitým bodem zápletky, z kterého byla cítit naléhavost klimatického problému.

Světové ledovce nebo i permafrost jsou jednou z prvních obětí klimatických změn. A právě ve světovém permafrostu se má podle vědců nacházet téměř dvojnásobné množství uhlíku, než je v současnosti v atmosféře. Když se trvale zamrzlý povrch, kterého je na naší planetě téměř čtvrtina (přesněji 22 %), zahřeje a rozmrzne, uvolňuje metan a oxid uhličitý, čímž se tyto skleníkové plyny dostávají do atmosféry a globální oteplování se ještě zhoršuje. Metan je navíc daleko významnější skleníkový plyn než oxid uhličitý.

Tyto oblasti, známé jako permafrost, se nacházejí v severních polárních oblastech a ve vysokých nadmořských výškách. Věčně zmrzlá půda je vrstva půdy, hornin nebo sedimentů, která má celoročně teplotu 0 °C nebo nižší. Kromě toho, že se nejčastěji nachází v severních zeměpisných šířkách – v Grónsku, Kanadě, na Aljašce a v Rusku, tak zhruba 5-6 % Švýcarska pokrývá věčně zmrzlá půda. Ta však nyní začíná tát – s potenciálně katastrofálními důsledky pro klima. Portál Phys.org popisuje, co vědci o této potenciální hrozbě v současnosti vědí.

Hlavní obavou je, že v polárních oblastech věčně zmrzlá půda obsahuje obrovské zásoby CO₂ a metanu – dvou silných skleníkových plynů. Pokud by se tyto plyny uvolnily, mělo by to katastrofální důsledky pro klima. Ale to není vše: polární permafrost obsahuje také bakterie a mikroby, které byly zmraženy po tisíce let a které by se mohly znovu probudit, a také velké množství rtuti – i když přesné koncentrace a potenciální dopady zatím nejsou známy.

Polární permafrost tvoří především bažiny a rašeliniště, kde je vysoká vlhkost a rostlinná hmota se kvůli nízkým teplotám rozkládá velmi pomalu. To vytváří ideální anaerobní podmínky pro ukládání uhlíku. Odhaduje se, že permafrost obsahuje dvakrát více CO₂ a metanu, než je v současnosti v atmosféře. Pokud by se toto velké úložiště uvolnilo, výrazně by to urychlilo globální oteplování. Vědci se domnívají, že tání věčně zmrzlé půdy obecně zesílí účinky změny klimatu.

Předpovídat dynamiku tání permafrostu je velmi obtížné. Dřívější klimatické modely předpovídaly, že současného stupně tání permafrostu nedosáhneme dříve než v roce 2090! Rozpětí nejistoty je mnohem větší než u ledovců, jejichž změny jsou viditelnější. Studium permafrostu je opravdu složité – nejen proto, že se vše odehrává hluboko pod našima nohama, ale také kvůli obrovskému rozsahu zemského povrchu, který pokrývá a který není tak detailně prozkoumán jako ledovce. Vzorek odebraný na jednom místě nám nic neřekne o složení a dynamice permafrostu jako celku.

Tání permafrostu má kromě ekologie taky dopad na stavby a infrastrukturu. Hrozí například nebezpečí pro stavby, jako jsou budovy, potrubí, přehrady, stanice lanovek a elektrické rozvodny. Velkou hrozbu představuje také nestabilita půdy spojená s intenzivnějšími srážkami, protože ta by mohla vést k většímu počtu sesuvů a skalních řícení a také k většímu množství sedimentů, které by se dostaly po proudu a zanesly koryta řek.

Petr Svoboda
zdroj: Phys.org

Výstava Volty 700 x 200 px

Komentáře k článku (3)

  1. Metan je vynikající palivo – lepší než benzin — má oktanové č. cca 125-8

    Odpovědět

  3. Jelikož už dost pamatuju, tak si také pamatuju, že ještě před klimatickou tísní nám hrozila energetická tíseň a už tehdá se hovořilo o tom, kolik je v permafrostu metanu, jen ho z toho nějak neumíme dostat, čili nic nového pod Sluncem. Ono se tak nějak zapomíná, jakže asi vznikla dnes těžená ložiska zemního plynu – zaplavením bažin a rašelinišť bahnem při náhlém roztátí ledových zásob, tedy cyklický jev na naší matičce planetě a to v době, kdy se to rozhodně na jednání člověka nedalo shodit. Docela zajímavě to zdůvodnil M. Milankovič a z toho tak nějak plyne, že se jedná o zcela neantropogenní jev.

    Odpovědět

Napsat komentář