Cesta do Ománu autem ze Spojených arabských emirátů
Tak jsme se v zimě vydali za teplem. 
Z Katovic do Abu Dhabí a pak autem do Muscatu v Ománu. Auto není třeba rezervovat – na letišti v Abu Dhabí mají vždy něco k dispozici. My jsme zvolili půjčovnu Thrifti, zrovna na jejich přepážce bylo zcela prázdno. Toyota Corola Cross, kterou jsme si pro cestu do Ománu zvolili, stojí 10 tisíc korun na týden vč. pojištění (z toho 5 dnů pojistky pro Omán).
Z Katovic do Abu Dhabí a pak autem do Muscatu v Ománu. Auto není třeba rezervovat – na letišti v Abu Dhabí mají vždy něco k dispozici. My jsme zvolili půjčovnu Thrifti, zrovna na jejich přepážce bylo zcela prázdno. Toyota Corola Cross, kterou jsme si pro cestu do Ománu zvolili, stojí 10 tisíc korun na týden vč. pojištění (z toho 5 dnů pojistky pro Omán).
Záměr cestovat do Ománu jim musíte říct dopředu. Vystaví potvrzení, že souhlasí s tím, že s jejich autem vycestujete za hranice Spojených Arabských Emirátů. Benzín stojí všude mezi 12-15 Kč.
Není nutno rezervovat ani hotely. Při příchodu “z ulice” dostanete i lepší sazbu když na recepci řeknete, že se tam budete spát i dvě noci.
Speed limit v Ománu je 120 km/h. V emirátu Abu Dhabí je to na některých úsecích až 160, ale překročení rychlosti byť o kilometr už pokutují. Rychlostní kamery jsou všudypřítomné.A ještě k přechodu z Emirátů do Ománu: je povoleno přecházet jen ve městě Al Ajn na straně Emirátů… když máte auto z půjčovny. Jinde to je pro cizince s autem z půjčovny zakázáno. A dostanete se jen do Ománu, ne však už do ománské exklávy, která je za Šardžou. Visa do Ománu se neplatí, platí se ale Exit Visa při opuštění SAE – ve výši 30 AED na osobu (necelé dvě stovky). Kurzu dirhamu ke koruně je 1:6 (1 AED je 6 Kč), kurz ománského riálu je 1:60 (1 OMR je 60 Kč). Omán je levnější než SAE.
Pokud nejste příznivci hlasitých muezínů hlásající modlitby z všudypřítomných ampliónů, doporučujeme těsně před přechodem z AlAjnu do Ománu hotel Mercure (ještě na straně Emirátů), který je těsně pod vrcholkem hory Jebel Hafeet.
Je tam božský klid (i když možná i alláhův). A výhledy jsou úžasné. Však posuďte sami. Tento hotel Mercury stojí 2 tisíce korun na noc… tedy pokud tam zrovna nemají “školu v přírodě” děti německých pracovníků. Ano čtete správně. Němečtí inženýři jsou v této zemi zřejmě dost oblíbení, když jejich děti ve dvou autobusech dokáží z poloviny zaplnit kapacitu hotelu. I když ve Spojených arabských emirátech najdete spoustu pracovníků z Indie, Bangladéše a Pákistánu, tak důležité inženýrské stavby chtějí mít Arabové zřejmě “posichrované” lépe. 
Úžasné výhledy na AlAjn půl hodinky pěšky z hotelu.
AlAjn z kilometrové výšky. V
Podvečerní opar nad městem.
Není to sice z fotky moc poznat, ale tenhle pohled je focený už v 5 hodin odpoledne a vzhledem k tomu, že je leden, tak tady i fouká a je tu docela frišno. Nějakých 15 stupňů. Na arabský poloostrov, kde jsme v tomto zimním měsíci nezažili teplotu nižší než 22 stupňů, a to ani v noci, je to docela teplotní sešup.
Vyhlídková jízda z hotelu druhý den při cestě do Ománu.
Dlouhá cesta v pozadí, která spojuje AlAjn s Abu Dhabí, odkud se sem dostanete za 3 hodiny.
A tohle je nejyvšší vrcholek Jebel Hafeet, kde se dostanete autem a kde si můžete v místní kavárně koupit předraženou kávu. Na druhé straně, vysokohorské přirážky jsou i u nás. 
Tolik ke Spojeným arabským emirátům, resp. jednoho konkrétního emirátu Abu Dhabi, ze kterého jsme se dostali autem do Ománu. Než se dostanete do Muscatu, musíte projet horama. Cesta je v pohodě, ani jsme nepotřebovali SUV.
Na ománském venkově se dobře najíte a k tomu vám ukážou jak pečou jejich chléb, ale při placení kartou se na vás jen usmějí, že berou pouze hotovost. Naštěstí je poblíž bankomat a v místní malé restauraci vám natolik důvěřují, že vás nechají odejít si vybrat peníze a zaplatit později. Takže pár riálů se vyplatí vybrat. 50 riálů (3 tis. Kč) na 5 dnů pro takové případy vystačí – to byl náš případ.
Takový pekáč pro dva s různými masy a s jejich čerstvě upečeným chlebem vyjde na 5 riálů (300 Kč). A tohle fakt dva nesníte, i kdybyste nejedli dva dny.
Cestou do Muscatu byste měli navštívit obrovskou pevnost Bahla v Ománu. Ze 13 století. Vstupné: 8 riálů (500 Kč). Při vstupu na vás dýchne vůně kadidla, které je všudypřítomné.
A každopádně nezapomenout navštívit město Nizwa kousek od Bahly. Večerní Nizwa a její vyhlášené trhy v sobě skrývají velké kouzlo. Kozy, ryby, halvy, koření, ovoce, zlato… úžasná atmosféra. Při cestě do Ománu tohle místo je opravdu škoda nenavštívit. Je to hned vedle Bahly. A zase všude kadidlo…
Známé jeskyně kousek za městem jsme už nestihli. Mají jen do 17 h. A na cestě zpátky do Emirátů jedeme přes Sohar opět na AlAjn, takže je zase mineme. No co už…
Z Nizwy do Muscatu je to zajímavá horská cesta.
Když už jste v Muscatu, tak je dobré navštívit velkolepou mešitu sultána Kábúse v Muscatu. Pro turisty je tady vyhrazena doba od 8 do 11 hod. Jo a Omán, stejně jako Spojené Arabské Emiráty, má čas posunutý o 3 hodiny dopředu, tzn. tady 8 hod. ráno je teprve 5 hodin u nás. Zase je tady cítit vůně kadidla, tady to má ale jisté opodstatnění. Teplota ráno je 25 st. C., přes poledne to stoupne na 28 st C a večer na 24 st. C. Na leden ideální počasí.
Takto vypadá mešita uvnitř.
Jo a ženám nesmí být vidět ani kotníky a samozřejmě ani ramena a lokty. K můžům tady jsou podstatně tolerantnější. Prostě není to Barbieland.
Když už na sobě budete mít dlouhé kalhoty, asi má význam navštívit i budovu opery, kde se taky kouká na jistý dress code, i když jej tak tvrdě neprosazují jako v mešitě.
Tohle už je budova Opery v Muscatu – 10 km od mešity směrem na jih k Súru.
Poslední místo v Ománu, které tady musíte navštívit je Wadi Shab – 2 hodiny autem jižně od Muscatu směrem na Súr. Těch “wadi”, což je v překladu údolí neboli přesněji popsáno vyschlé říční údolí, je cestou několik. Ale skutečný zážitek je právě Wadi Shab, ve kterém je skutečně voda (na severní Omán vzácnost) a spoustu zeleně a taky zajímavých skal připomínajících arizonský Grand Canyon.
Z parkoviště vás na druhou stranu kaňonu převeze převozník za jeden riál (60 Kč). Je to cena vč. zpáteční cesty. Cesta loďkou trvá 5 minut a na loďku se vás vejde tak 10-15 lidí. Pak už jdete po svých až na konec kaňonu, kde je ve skalách ukryto jezírko. Cesta k němu trvá pěšky hodinu. Dá se tam i plavat. První polovina cesty je široká cestička, v té druhé jdete už skalními pěšinkami. Občas je nutno počkat aby na úzké cestě prošli turisté vracející se zpátky.
Převozníci jsou pohodáři. Aby ne. Příjemné teplo, navíc žádné hyce ani v létě díky blízkosti kaňonu a vody a jestli za den dostanou na druhou stranu a zpět tisícovku turistů, tak mají vystaráno. 
Pak je ještě zajímavé navštívit Ománské národní muzeum v Muscatu. Příjemné ochlazení v 30 st. vedru. Mají tam i kino s 20 minutovou historii Ománu od r. 3000 př. n l. po současnost. Vstupné: 5 OMR. Od muzea je to hodinku pěšky do přístavu… teda pokud se vám chce v těch vedrech procházet se po přístavu. Pokud ano, tak doporučujeme nechat auto tady u muzea a tam jít pěšky. Stejně byste v přístavu těžce hledali místo k parkování.
Napsal a nafotil: René Pajurek
