Do Zlatých Hor nejen v létě, ale i v zimě
Zlaté Hory vzbuzují u mnohých zvědavost už samotným názvem. Čím jsou „zlaté“? Nejen tím, že se zde kdysi těžilo zlato a dodnes jsou zde pro návštěvníky zachována rýžoviště tohoto cenného kovu, ale zlato najdete i v řadě kulturních památek. Podívejte se s námi do bohatě popsané kroniky města.
Historické centrum Zlatých Hor je chráněno městskou památkovou zónou s řadou kvalitních renesančních a barokních domů a církevních staveb. Významnými památkami jsou farní kostel Nanebevzetí Panny Marie, špitální kostel sv. Kříže, kaple sv. Rocha, zříceniny hradů Edelštejn, Leuchenštejn a Koberštejn, barokní budova bývalé pošty, kde je umístěno městské muzeum dokumentující složitý historický vývoj města. Vždyť první písemné zmínky jsou uvedeny v listinách z let 1222-1224. Ovšem už v roce 1306 obdržely Zlaté Hory (tehdy Zuckmantel) městská privilegia a následně i horní práva. V době svého vzniku spadalo město do země Koruny České. Následným vývojem v 15. století město zabrali vratislavští biskupové a po roce 1742 se Zlaté Hory stávají součástí habsburské monarchie zvané Rakouské Slezsko. První zlom nastává v roce 1918, kdy se monarchie rozpadá a Zlaté Hory jsou přiřčeny jako pohraniční město Československu. Ovšem tehdy pouze na 20 let, protože důsledkem Mnichovské dohody se tehdejší československé pohraničí přičlenilo k Německu. Definitivní zlom nastal v roce 1945, kdy se po vysídlení původního obyvatelstva začala psát novodobá historie města.
Která místa byste neměli zapomenout navštívit
Lyžařský areál Příčná
Ski areál Příčná Zlaté Hory se nachází v malebném prostředí Zlatohorské vrchoviny, která je součástí pohoří Hrubý Jeseník. Samotný areál se nachází pod nejvyšší horou této pahorkatiny Příčnou – 975 m n. m. V denním i večerním provozu je nová čtyřsedačková lanovka s rozběhovým pásem. Její délka je 1200 metrů. Lanovka je v provozu celoročně, lze přepravovat horská kola, koloběžky i kočárky. Povrch sjezdovky je v celé trase zasněžován sněžnými děly, denně je ošetřován rolbou a pro večerní lyžování osvětlen. Přepravní kapacita moderní lanovky činí 2400 osob za hodinu. Díky uvedeným parametrům si v tomto lyžařském areálu skutečně zalyžujete a nebudete odsouzeni k nekonečnému čekání v dlouhých frontách. Přímo u nástupní stanice lanovky je zařízena půjčovna lyžařského vybavení a lyžařská škola.
Městské muzeum
Městské muzeum je budovou staré pošty. První zmínka o poštovním úřadu pochází z deníku ulmského občana Samuela Kiechela z roku 1586. V dnešní době se zde nachází Městské muzeum, mapující zdejší život, hornickou činnost i smutné čarodějnické procesy.
Hornický skanzen
Hornický skanzem – Zlatorudné mlýny repliky středověkých hornických mlýnů s naučnou stezkou. Ve dvou srubech se předvádí drcení zlaté rudy a při troše štěstí si kousíček zlata můžete odnést domů. Oba dřevěné stroje, zhotovené podle dobových nákresů, jsou poháněny vodními koly, která čerpají energii z původního kanálu.
Rozhledna na Biskupské kupě
Tato zděná rozhledna byla slavnostně otevřena u příležitosti 50 let vlády císaře Františka Josefa. Dne 26. srpna 1898 rozhledna dostala po tomto mocnáři i své jméno.
Poutní místo Panny Marie Pomocné
– sahá svou historií až do dob švédských válek. V roce 1973 byl kostel stržen, avšak v roce 1995 bylo Poutní místo Panny Marie Pomocné obnoveno a opětovně vysvěceno. Každoročně se zde konají poutě, které jsou hojně navštěvovány. Jedna z největších je Pouť tří národů, která se koná každé září.
Zříceniny hradů Edelštejn, Leuchtenštejn a na Kobrštejnu
Historie hradů souvisí s osídlováním zdejšího kraje ve 13. století, ale také zároveň s potřebou ochrany zlatých dolů a zemské hranice. U Zlatých Hor byly situovány hrady Edelštejn a Leuchtenštejn. Zřícenina hradu Kobrštejn se nachází nad nedalekým Rejvízem.
Sanatorium Edel
U zrodu lázeňství ve Zlatých Horách stál chemik a majitel papírny Josef Weiss. V roce 1847 zřídil tedy první léčivé a balzámové lázně. Po vzoru Priessnitzových lázní se o 32 let později ujal moderního a odborného lázeňství ve Zlatých Horách pražský lékař Karl Anjel. Z význačných osobností v lázních pobývali Franz Kafka a Leoš Janáček. V dnešní době je sanatorium zřízeno k léčbě dětských respiračních nemocí. 1. 3. 1995 byl za tímto účelem zahájen provoz speleoterapie v nedalekém zrekonstruovaném důlním díle. Možnost prohlídky léčebných prostor je možné po teefonické. domluvě, anebo přímo v recepci sanatoria.
Zlatohorská hornická naučná stezka
– prochází nejvýznamnějšími hornickými památkami v okolí Zlatých Hor, z nichž 10 bylo vyhlášeno za kulturní památky. Na jednotlivých zastaveních se seznámíte s příklady těžby sedimentů i primárních rud a jejich úpravou, od nejstarších dob až po novodobá díla. Naučnou stezku je možno absolvovat celou, nebo jen její dolní část. Celková délka: 16-11 km, Převýšení: 545-330 m.
Naučná stezka Údolí ztracených štol
V okolí Zlatorudných mlýnů tato stezka informuje o původu a způsobu zpracování zlata a přivede vás k místu „kde voda teče do kopce“. Optický klam je na místě tak silný, že pozorovatel jen stěží pochopí umění dávných zlatokopů. Počet zastavení – 11, celková délka tratě jsou 2 km.
Údolská hornická naučná stezka
– prochází nejvýznamnějším středověkým zlatorudným revírem Altenbergem a poté pásmem železorudných dolů. Stezka měří 7 km a převýšení čítá 430 m.
Dolní Údolí a Horní Údolí
Malebné údolí říčky Olešnice je obklopeno dřevěnými domečky obyvatel obou obcí. V tomto prostředí, obklopen přírodou žil i známý řezbář Bernard Kutzer. Dominantou Horního Údolí je kostel sv. Jana Křtitele. V dolnoúdolském kostele sv. Acháce se nachází mramorový oltář slezského sochaře Josefa Obetha. Před tímto kostelem byl v roce 2007 obnoven pomník padlým vojákům v 1. sv. válce.
Rejvíz a Naučná stezka na Mechovém jezírku
Rejvíz je mezi horskými obcemi nejkrásnější perlou jesenických hor. Leží uprostřed sametově zelených luk na náhorní rovině plné lesů, v nichž je mnoho jelení a srnčí zvěře, borůvek, brusinek a klikvy, hub a nádherně vonící čisté ovzduší. Nejvýznamnější ukázky biocenóz jsou chráněné ve Chráněné přírodní rezervaci Rejvíz, která byla zřízena již v roce 1955 na ploše 273,97 ha. Nadmořská výška blat se pohybuje od 731 do 804 m n. m. Při turistickém chodníku z Rejvízu do Dolního Údolí bylo obnoveno odpočívadlo zvané „Hříbek“. Monumentální válečný pomník obětem 1. sv. války byl postaven v roce 1929. Atrakcí Penzionu Rejvíz jsou vyřezávané židle.
Lurdská jeskyně na Rejvíze
Toto poutní místo na Starém Rejvíze bylo zbudováno v roce 1908. Slavnostní otevření proběhlo v roce 1909. Po vysídlení původního obyvatelstva poutní místo zaniklo. Bylo objeveno v roce 2003 podle staré dobové fotografie. V roce 2006 byla Lurdská jeskyně obnovena.
