Jen málokterá železnice se může pyšnit tolika nej jako jizerskohorsko-krkonošská železniční trať Tanvald – Desná – Kořenov – Harrachov, kterou najdeme v jízdním řádu pod číslem 036. Zajímavá je nejen unikátním stavebním provedením, ale také svojí bohatou historií. Stala se pravidelným cílem cest pro obdivovatele železnice a technických památek z celé Evropy. V roce 1992 byl úsek Tanvald – Kořenov prohlášen Ministerstvem kultury ČR za kulturní památku.
Jediná česká „zubačka“ vede do Krkonoš
Ozubnicová dráha (dále „zubačka“) z Tanvaldu do Kořenova byla budována v letech 1899-1902. Slavnostní zahájení provozu proběhlo 30. června 1902. V Tanvaldu navázala na tratě z Železného Brodu (od Pardubic r. 1875) a z Liberce (r. 1894).
V Kořenově na zubačku navazovala adhezní trať přes dnešní Harrachov do Szklarskej Poręby a Jelenie Góry. Mezi Tanvaldem a Kořenovem byla k překonání výškového rozdílu 235 metrů na necelých 7 kilometrech využita dvou pásová Abtova ozubnice s největším stoupáním až 58 promile. Nová, 59 km dlouhá železnice, sloužila k propojení průmyslově vyspělého Liberecka (sklárny a textilky) a na uhlí bohatého západního Slezska. Tam již od roku 1923 byla německá trať z Kořenova elektrifikována. Věhlas mezinárodního provozu utichl během války.
Provoz na zubačce zajišťovali parní, a později motorové ozubnicové lokomotivy řady 404.0 a T426.0, vyrobené ve Vídeňské lokomotivce SGP Floridsdorf. Dnešní motorové vozy ani dieselové lokomotivy ozubnici nepotřebují. Využívají ji jen historické vlaky s unikátními ozubnicovými lokomotivami, jejichž jízdy, s doprovodným programem, pořádá několikrát do roka Železniční společnost Tanvald o.p.s. Mezi údolní stanicí Tanvald (466 m) a nejvýše položeným Harrachovem (740 m) je pět tunelů a tři velké mosty. Polubenský tunel 940 metrů dlouhý je nejdelší. Jizerský most, 115 metrů dlouhý a 25 metrů vysoký je nejznámější a železnice viaduktem přes Jizeru vstupuje z Jizerských hor do Krkonoš. Pokračuje do dnešní konečné stanice v harrachovské místní části Mýtiny (740 m n. m.). Koleje pak vedou ještě přes Novosvětský průsmyk (885 m n. m.) dalších 15 km do polského lázeňského města Szklarska Poręba.
