Za pokladem zbojníka Ondráše
O slovenském Jánošíkovi se asi mluví více než o slezském zbojníku Ondrášovi, který byl původem z Janovic. Kdo ví, možná nebral jen bohatým, jak se traduje, ale v každém případě se určitě svým chováním zapsal do historie. A možná je ještě z těch dob někde v lesích pod Lysou horou zakopaný i poklad…
Třeba v okolí Satinských vodopádů, které i kdyby nebylo zlatého pokladu jsou pokladem Beskyd. Málokdo o nich ví a je to škoda, protože jsou opravdu nádherné. Nevede k nim žádná turistická značka a tím jsou možná opomíjené. Před samotným výletem doporučuji, nastudovat mapu, aby jste tak trošku nezabloudili jako my… Ale vůbec to nevadilo, protože jsme k vodopádům došli, akorát jsme je viděli jen z druhé strany z výšky a více z dáli, protože jsme šli s našimi čtyřnohými miláčky a dolů si opravdu netroufli slézt. I tak to stálo za tu krásnou podívanou.
Vydali jsme se od Malenovic, kde u hotelu Rajská bouda bez problémů zaparkujete nebo k ní dojedete autobusem a vydáte se po žluté značce malebným údolím lemovaným rekreačními objekty až k rozcestí Satina-U korýtka. Asi je lepší jít rovně, ale my jsme tady odbočili přes dřevěný můstek. A krásnou procházkou téměř v pralese postupovali asi kilometr proti toku říčky. K vodopádům vede chodníček a cesta je někdy nebezpečná. Je tedy třeba dávat místy velký pozor. Okolí Satiny působí až kouzelně, voda tekoucí přes kamenné krátery je velmi působivá a okolní les pohádkový a místy až strašidelný. Rokle má svá kouzla a stojí za to se jít sem podívat a to už po jakékoliv stezce a v kterékoliv roční době. Nejatraktivnější je asi 1km dlouhý úsek, který má místy charakter soutěsky o hloubce až 15 m s několika vodopády s výškou do 3 m.
V roce 2006 byla Správou CHKO Beskydy tady zřízena Přírodní památka vodopády Satiny.
