Vycházka podél Labe s poučením
Vydejte se s námi na nenáročnou procházku z centra Špindlerova Mlýna po asfaltové cestě vedoucí k Medvědínu, proti toku Labe, k Dívčím lávkám. Od soutoku Labe s Bílým Labem můžete pokračovat do Labského dolu nebo údolím Bílého Labe až k Čertově strouze. Cestu můžete projít s kočárky i s vozíky pro hendikepované, nebo projet na kole. Část trasy je určena bruslařům na in-linech. Cestou vám připomeneme zdejší zajímavosti.
Obří hrnce v Labi
Obří hrnce, tvary vytvořené vodou a jí unášeným materiálem v některých tvrdých horninách, tvoří dna koryt potoků a řek v úsecích se zvýšeným spádem toku. V Krkonoších, díky pestrosti horninové skladby, nacházíme velmi mnoho do skalního podloží zahloubených okrouhlých mís až hlubokých otvorů, v nejrůznějších podobách. V měkkých sedimentech, např. pískovcích a jílech, mohou vznikat rychlostí člověkem dobře pozorovatelnou (během let či dokonce měsíců), zatímco dobu utváření obřích hrnců v tak odolných horninách, jako jsou krkonošské, můžeme odhadovat na několik století.
Masarykův skokanský můstek
V letech 1934 – 35 byl nedaleko Dívčích lávek postaven, podle projektu arch. Jarolímka, Masarykův skokanský můstek. Němci mu říkali Elbgrundschanze. Můstek byl otevřen v roce 1936. V té době byl největším můstkem na našem území. Dnes je z přírodního Masarykova skokanského můstku nedaleko Dívčích lávek, v zarostlém lese nalevo ve svahu, zřetelně viditelné torzo kdysi upravené terénní nerovnosti. Rýsuje se i cestička vzhůru, po které skokani vynášeli své „skočky“ na start. Dojezdová plocha vedla přes koryto Labe po provizorním dřevěném přemostění a končila v místech cesty od kempu k Myslivně.
Lyžnická lavička
Před dvěma lety, k připomenutí významné sportovní historie města, a především kulatého výročí dokončení stavby Masarykova můstku, přispěl svým dílem spolek Špindlerovských lyžníků. Z jejich nápadu a díky šikovným rukám Pavla a Jana Jiřičkových (otce a syna) vznikla netradiční stylová lavička. Usazena je u hlavní cesty k Dívčím lávkám v těsné blízkosti místa dopadů někdejších skokanů. Lavička s opěrami ze starých lyží byla Spolkem špindlerovských lyžníků v létě renovována.
Zdravý smíšený les
Nedaleko lyžnické lavičky si všimněte, jak je zdravý zdejší smíšený les. Lesní porosty pokrývají 83 % plochy KRNAP. Péčí o ně je pověřena Správa KRNAP. Hlavním cílem Správy KRNAP je záchrana a obnova biologické rozmanitosti (biodiverzity) lesních ekosystémů a obnova stability lesních porostů. Stabilitou lesních porostů je míněna zejména jejich schopnost odolávat případným škodlivým činitelům (vítr, hmyz, zvěř, imise) a schopnost se i vrátit do původního stavu.
Řopíky k ochraně severní hranice státu
Ve svahu vlevo, skoro nenápadně, stojí jeden z řopíků – bunkrů z opevnění postaveného po vzoru francouzské Maginotovy linie v letech 1935 – 1938. Páteří opevnění jsou mnohakilometrové linie „těžkých“ samostatných pěchotních srubů ve směru od Trutnova do Ostravy. Za nimi sledy lehkých pevnůstek jako záchytné pásmo s kulometnou výzbrojí. V horské části Krkonoš byla do září 1938 dokončena pětina plánovaného opevnění, tzv. „řopíky“. Až 80 cm silnou střechu bunkru pokrývalo drnování, po obvodu zůstaly ocelové háky na zavěšení maskovacích sítí. Hladké zaoblené betonové stěny často pokrýval kamufl ážní nátěr imitující např. smrkový les. Ocelovou trubkou střechy vedl zrcadlový periskop. Mezi sousedními bunkry často procházely zákopy a někde dokončené protitankové a proti pěchotní zátarasy. V době kapitulace r. 1938 ještě nebyla podstatná část opevnění hranice dokončena.
Bouda u Dívčích lávek
Poblíž soutoku Bílého Labe a Labe na Dívčích lávkách stávala velmi navštěvovaná Bouda u Dívčích lávek (Madelstegbaude) založená roku 1860. V té době posloužila jako ubytovna dělníkům, kteří za hraběte Jana Harracha budovali jednu z prvních krkonošských turistických cest Labským dolem k Labské boudě. U stavení přehrazovala stezku závora, při níž bylo vybíráno mýtné od průchozích. Pěší platili 2 krejcary nebo 4 feniky za osobu, 10 krejcarů za trakař a jezdci na koni celých 20 krejcarů. Strážci brzy poznali, že místo může vydělávat i jinak. Jako doplněk „mýtnice“ je od roku 1891 připomínána restaurace. Historie boudy je zajímavá – vymyká se i zcela obvyklému schématu vývoje od hospodářského staveni po objekt cestovního ruchu – stinná zahrada, kolonáda, domácí pekárna, odpolední koncerty.
Harrachův smrk – letokruhy označují významná data
Bývalý vlastník krkonošských lesů a příznivec horské turistiky hrabě Jan Nepomuk Harrach měl v Krkonoších svůj oblíbený strom rostoucí v Labském dole. V roce 1997 strom napadl kůrovec a musel být skácen. Lesníci uchovali několik kusů kmene i jeho profi l. Část kmene 174 let starého smrku, o průměru asi 80 centimetrů, je vystavena u srubu Správy KRNAP u Dívčích lávek. Značky u letokruhů připomínají významné letopočty republiky i parku. Hrabě Harrach převzal správu jilemnického panství v roce 1860. Prvořadou pozornost věnoval rozsáhlým lesům a zpracování dřeva. Lesní hospodářství za jeho panování vzkvétalo. Dbal na vylepšování krkonošských cest i turistických stezek. O krkonošské lesy se staral téměř 50 let. Dnešní Harrachova cesta vedoucí z Harrachova údolím Mumlavy k Labské boudě a do Špindlerova Mlýna se stala první krkonošskou turistickou cestou značenou dvojjazyčně (německy a česky).
Informační srub Správy KRNAP
Správa Krkonošského národního parku se stará o osvětu turistů. Zdejší dřevěný srub, otevřený během letní sezony, pamatuje mnohé. Koupit zde můžete pohlednice, mapy, turistické známky a dozvíte se informace nejenom o národním parku. Srub stojí na strategickém místě pro pěší. Ti se odtud vydávají z rozcestí přímo do Labského dolu nebo vpravo přes most cestou dále na Špindlerovku nebo údolím Bílého Labe.
Běžecká stopa do Labského dolu
Srub je místem, odkud v zimě můžete vystartovat na běžeckých lyžích na strojem upravovanou čtyři kilometry dlouhou běžeckou stopu „Buď fi t“. Po čtyřech kilometrech se vracíte ke srubu zpět. Tvůrčím duchem zrodu běžecké stopy „Buď fi t“ byl Jaroslav Hovorka ve spolupráci se členy Horské služby Šp. Mlýn a někdejší Tělovýchovné jednoty Slovan. Ideou, která zůstala bohužel nenaplněna, jak uvedl Roman Odvárko, bylo stopu prodloužit a začít s ní už od dřevěné lávky přes Labe u dnešního srubu Podstatů, naproti hotelu Grand. Vedla by paralelně s turistickou cestou. Ve své době to byla jediná upravovaná trasa pro běžecké lyžování. I z dnešního pohledu je v centru města doposud jedinou. Využívali a využívají ji jak školní děti, členové sportovních klubů a oddílů, tak i četná veřejnost.
Rozcestník směr Labský důl a údolí Bílého Labe
Labský důl je přírodně vzácnou lokalitou. Prohlédnete si pozůstatky ledovcové morény, vodopády Labský a Pančavský (148 metrů – je největší v Krkonoších), krásné meandry Labe, skalní kulisy z kvádrově se odlučující žuly, zaradujete se nad novými stromky ale také uvidíte zbytky poškozeného lesa působením kyselých dešťů a kůrovcových kalamit. Díky větrohoropisným systémům tu vznikaly tzv. „zahrádky“ – místa s velkou rozmanitostí květeny. Rovněž zde uvidíte pozůstatky doby ledové i zbytky původního krkonošského pralesa. Krajina podél této trasy je plna svědectví o bouřlivém vývoji vysokohorské přírody, ale též o houževnatých snahách lidí využít drsnou horskou přírodu ke svému prospěchu. Údolí Bílého Labe je erozně ledovcového původu. Nachází se mezi Kozími hřbety a pohraničním hřbetem. Údolím probíhá rozhraní mezi žulovými a rulovými horninami. Délka je cca 6,5 km a je ohraničeno Bílou loukou a rozcestím U Dívčí lávky. Údolím prochází modrá turistická značka ve směru Špindlerův Mlýn – Luční bouda. Na asfaltové cestě se můžete projít s kočárkem nebo invalidním vozíčkem. Zhruba na čtvrtém kilometru k boudě U Bílého Labe je instalováno dětské naučné hřiště U Svozu.
Soutok řek Labe a Bílé
Labe nedaleko Dívčích lávek Labe se rodí zhruba osm kilometrů od Špindlerova Mlýna v rašeliništích Labské louky v nadmořské výšce 1386,3 m. Špindlerův Mlýn je prvním městem, kterým protéká evropský veletok, nejmohutnější řeka Čech. Bílé Labe pramení asi kilometr východně od Luční boudy a severně od Studniční hory 1554 m n. m., v soustavě rašelinišť. Stéká dolem Bílého Labe. Je prvním významnějším přítokem Labe. Délka toku činí 8,3 km. Plocha povodí měří 20,6 km2.
