Pohroma jménem Chipagedon

Datum 07.11.2021

Foto: Jeremy Zero, Unsplash

Že za časů takzvaného socialismu nebylo každou chvíli něco k sehnání, k tomu systému tak nějak patřilo – ale teď se stalo totéž i ve světě volné soutěže. Nejsou počítačové čipy a od nedostatku nepomáhá ani růst cen a další tržní mechanismy. Krize dosáhla takového rozměru, že si vykoledovala přezdívku Chipagedon, v narážce na Armagedon, poslední kapitolu Bible popisující konec světa.

Jak k čipovému Poslednímu soudu mohlo dojít?

Dá se říci, že čipy se staly obětí svého úspěchu: jejich výroba je neobyčejně složitá a tomu odpovídají obrovské investice nutné pro vybudování extrémně přesných robotických produkčních linek. Ale když už jednou linka stojí, může chrlit velké množství relativně levných čipů, kterými se tedy vyplatí osazovat prakticky všechno – od kartáčků na zuby a teploměrů přes domácí spotřebiče až po letadla a kosmické lodě. Najdeme je i tam, kde se bez nich svět donedávna velmi dobře obešel; třeba i takové obyčejné posuvné měřítko (“šupléru”), které dřív míval každý montér zastrčené v kapse od montérek, dneska zdobí displej. Obrovské množství výrobců – často i celá výrobní odvětví – se tak stala dodávkách čipů životně závislá a jejich množství stále roste.

Proces výroby vypadá tak, že v lince sice současně vzniká velké množství čipů, ale samotný proces dokončení jednoho každého z nich je velmi zdlouhavý a trvá celé měsíce. Ještě mnohem složitější je vybudování nové linky, přičemž jde o investici v řádu miliard dolarů. Produkce tedy nedovoluje rychle reagovat na změny poptávky a když ta skokově vzroste, je problém. Zdaleka ho nemají jen výrobci počítačů a smartphonů; podle odborníků současný nedostatek postihuje především automobilový průmysl.

Jako důvod skokového zvýšení poptávky po čipech se nejčastěji uvádí těžba kryptoměn, pro kterou “horníci” u vidiny bezplatného zisku skupují počítačovou techniku. Další příčinu mnozí vidí v opatřeních proti pandemii, která donutila lidi si ve velkém pořizovat zařízení pro práci a komunikaci on-line (a v neposlední řadě i pro počítačové hry). Nechybí ani názor, že čipy polykají cloudová řešení, infrastruktura nutná pro budování sítí 5G a internet věcí (IoT). Vliv může mít také to, že Západ, kde technologie vznikla, dopustil, aby se produkce kvůli nízkým nákladům přesunula do Asie, zatímco USA už dlouho hrají druhé housle (v Asii se například vyrábějí i čipy pro iPhony, které byly vyvinuty americkými odborníky). Patrně půjde o souběh všech těchto faktorů – a možná i dalších).

Přední výrobci čipů už oznámili, že chtějí na situaci reagovat miliardovými investicemi do nových linek. Například v případě světové jedničky, taiwanské společnosti Semiconductor Manufactoring (TMSC) to má být 100 miliard dolarů, z nichž část půjde do Arizony – první z jejích plánovaných pěti tamních závodů bude TMSC stát okolo 12 miliard dolarů.

Objevují se nepotvrzené zprávy, že do investic v jejich zemi tlačí producenty přímo američtí politikové. Skutečností je, že také Intel chce do plánovaného podniku v Novém Mexiku investovat 3,5 miliard dolarů a do dvou továren v Arizoně dalších 20 miliard USD. Uvažuje i o výstavbě v Evropě, pokud záměr získá místní podporu. Plány na budování nových kapacit oznámil i Samsung a další přední producenti čipů. Jde převážně o investice do produkce momentálně nejpokročilejších čipů s pětinanometrovou architekturou.

Přední analytikové ale soudí, že je to málo a že výroba čipů nadále trpí velkou podinvestovaností.

“Většina menších výrobců se v posledních letech potýká s nízkými maržemi, malými zisky a zadlužeností,” uvádí zpráva hongkongské analytické organizace Counterpoint Research zaměřené ne technologie a průmysl. “Ani investice velkých producentů nebudou stačit a odvětví bude reagovat velkým růstem cen.”

Podnikatelé i spotřebitelé samozřejmě chtějí vědět, jak dlouho krize potrvá. Názory odborníků se různí, většina ale soudí, že to bude ještě nejméně rok nebo dva.

“Protože poptávka zůstává vysoká a nedaří se ji uspokojit, bude tento stav trvat možná ještě i v roce 2023,” konstatuje Glenn O°Donnell, viceprezident poradenské firmy Forrester.

“Nejde jen o počítače, telefony nebo auta, ale třeba i o trend, kdy čipy jsou ve všem, takže jejich nedostatek potrvá nejméně 18. měsíců,” tvrdí Patrick Armstrong, šéf společnosti Plurimi Investment.

“Dva roky je moc, ale určitě se to protáhne do roku 2022,” je poněkud optimističtější Reinhord Ploss z německé společnosti Infineon Technologies. Šéf společnosti Cisco Chuck Robbins, věří, že se to spraví za 6 měsíců, naproti tomu současný prezident společnosti IBM Jim Whitehurst je méně optimistický: “Mezi vývojem technologie, výstavbou továrny a příchodem čipů na trh je velmi dlouhá prodleva. Upřímně řečeno, musíme se připravit na několik let, než se poptávka zase vyrovná s nabídkou. Výrobci budou muset hledat nějaké jiné způsoby, jak to řešit, například opětovné použití produktů, prodloužení životnosti a podobně.”

Jan A. Novák

Výstava Volty 700 x 200 px

Komentáře k článku (1)

  1. Že za časů takzvaného socialismu nebylo každou chvíli něco k sehnání, k tomu systému tak nějak patřilo – ale teď se stalo totéž i ve světě volné soutěže. to je lež. svět volné soutěže žádný není, protože dotace a jiné ekonomické a finanční deformace, čili jeden velký podvodný systém.

    Odpovědět

Napsat komentář