Po stopách těžby kolem perly Krušných hor
Vodní dílo Přísečnice je perlou Krušných hor, stejně jako byl jejich klenotem Měděnec a nad ním se tyčící vrch Mědník, který byl během několika staletí díky těžbě rud provrtán labyrintem šachet, štol a podzemních chodeb. Výlet vedoucí mimo jiné těmito dvěma významnými místy můžeme začít třeba v obci Kovářská. Ta leží v úchvatné krajině okolních hor, ale sama o sobě může být pro návštěvníky do značné míry symbolem osudu místních Sudet po vyhnání německého obyvatelstva. V obci se zachovaly zbytky uhelny, kde se skladovalo dřevěné uhlí používané pro zpracování rudy (železné, stříbrné…), která se v oblasti těžila. Kousek od uhelny je na Černé vodě vybudovaný malebný rybníček. Stav některých budov v obci zůstává neutěšený.
Vzhůru k Přísečnici
Cyklostezka nás povede kolem potoku Černá voda pramenícím mezi vrchy Macecha a Meluzína v nadmořské výšce přes 1000 metrů nad mořem, který má na našem území délku pouhých patnáct kilometrů. Při putování po jeho toku narazíme na řadu zajímavých míst souvisejících s lidskou činností v minulosti i současnosti. To vše samozřejmě umocněno mystickou atmosférou Krušných hor nad Kláštercem nad Ohří. Je na něm také vybudována zajímavá vodohospodářská stavba. Jez na Černé vodě má délku koruny téměř 70 metrů, jeho součástí je štola, která převádí vodu do blízké nádrže Přísečnice. Kapacita štoly je 7,7 kubíků za sekundu.
Potok protéká také osadou Černý potok poblíž hranice. V současnosti zde má trvalé bydliště zhruba 30 lidí, ale v době rozmachu rudného hornictví na konci devatenáctého a počátku dvacátého století jich zde žilo až devět set. V obci se nachází půvabný kostel svatého Antonína z Padovy. Cyklostezka nás po devíti kilometrech dovede na hráz vodního díla Přísečnice. Tu přejedeme a budeme stoupat po silničce mírně do kopce. Tady máme dvě možnosti. Buď budeme pokračovat po cyklostezce kolem nádrže, dále pojedeme do Měděnce a odsud zpět do Kovářské. Tato nenáročná varianta by měřila dvacet pět kilometrů a byla by spíš půldenní variantou výletu. Proto je v případě pěkného počasí a odpovídající kondice lepší pokračovat po cyklostezce s názvem Jilmová cesta a po zhruba 10 kilometrech cesty na hranici přírodní rezervace Prameniště Chomutovky dojedeme do Hory svatého Šebestiána.
Odsud můžeme pokračovat po cyklostezce, která vede po silnici 223 zpět k Přísečnické přehradě, ale jako zajímavější variantu doporučujeme vydat se po červené turistické značce vedoucí lesní cestou. Dojedeme ke stejnému místu – tedy na začátek přehrady, ale mnohem malebnější krajinou. Stezka vede mezi dvěma částmi přírodní památky Na loučkách, kde se nám otevřou úžasné výhledy na krušnohorskou krajinu nad vodním dílem s pozůstatky lidské činnosti v minulosti, horskými vřesovišti a rašeliništi, kde se vyskytují vzácné rostliny i živočichové. Stezka nás dovede k silnici a zároveň místu, kde vodní dílo napájí Přísečnický potok.
Perla z dob budování socialismu
Přehrada byla vybudována nad obcí Kryštofovy Hamry pouhé dva kilometry od hranice s Německem v blízkosti města Vejprty v letech 1969-1976. Důvodem pro její stavbu byl rozvoj těžebního a energetického průmyslu v podkrušnohorské pánvi. Rozvíjející se města Most, Chomutov nebo Klášterec nad Ohří měla zvýšené nároky na zásobování pitnou vodou. Při naplněnosti má vodní plocha rozlohu 339 hektarů a nádrž zadržuje 55 milionů kubíků vody. Název získala podle hornického města Přísečnice, které muselo být spolu s dalšími obcemi (Dolina, Kotlina, Rusová) v 70. letech minulého století zbouráno. Stopy lidského osídlení a činnosti jsou v okolí stále dobře patrné.
Od začátku přehrady je to po cyklostezce vedoucí stejně jako červená turistická značka po silnici 223 s poměrně řídkým provozem do Měděnce zhruba šest kilometrů. Hornické centrum oblasti má dobu své největší slávu za sebou.
Unikátní Mědník
Ale je třeba se zde zastavit. Za prvé můžeme navštívit místní – poněkud provizorní muzeum a expozici s vedlejší lidovou občerstvovnou – ale pozor, s dobrým jídlem, sympatickými cenami a vstřícnou obsluhou. Za druhé je zajímavé se podívat do centra maloměstečka, za třetí se nad námi tyčí vrch Mědník – po staletí symbol místního hornictví s kaplí Nejsvětějšího srdce Ježíšova na vrcholu, ale také řadou historických štol, z nichž například ta s názvem Země zaslíbená je zpřístupněna veřejnosti. Zachovalá je i štola Marie Pomocné. O možnosti jednotlivé důlní památky usilující o zařazení na seznam památek UNESCO navštívit, je potřeba se předem informovat. Jihovýchodně od Měděnce najdeme další zajímavost – skalní útvary Sfingy vzniklé mrazovým zvětráváním ruly. Z přírodní památky je krásný výhled na Krušné i Doupovské hory.
Poblíž Měděnce se nachází areál bývalého železnorudného dolu Měděnec. Vstup do něj je pochopitelně zakázaný. Těžba zde byla ukončena v roce 1992 a šlo o poslední železnorudný důl v České republice. Symbolem zůstala z dálky dobře viditelná skipová věž. Po návštěvě Měděnce můžeme pokračovat posledních šest kilometrů do výchozího místa a také i cíle našeho putování – obce Kovářská. Je to zhruba šest kilometrů. Celý výlet měří zhruba 45 kilometrů. Budeme putovat náhorními plošinami – tak typickými pro Krušné hory. Cesta tedy není nikterak náročná a nabízí několik variant, jak si ji prodloužit, ale naopak také zkrátit. Nastoupáme během ní zhruba 760 výškových metrů.
Zde je trasa.
Tipy na odbočku z výletu: Výhledy, které svou krásou berou dech, se otevřou těm, kteří vystoupají na Velký Špičák na jihozápadě nebo Jelení horu na severovýchodě nad vodní dílo Přísečnice v Krušných horách. Naše trasa vedla sotva několik kilometrů od těchto vrcholů a jsou dobře přístupné s tím, že je kolo možné nechat několik set metrů pod nimi – následné stoupání představuje v obou případech zhruba sto výškových metrů. Na výrazném skalnatém vrcholu Jelení hory se otevřou úžasné výhledy na rozlehlou vodní nádrž, která se při pěkném počasí odráží jako zrcadlo, ale také na hřeben centrálních a západních Krušných hor. Výraznou dominantu tvoří větrné parky nad Rusovou a Měděncem, kde se mezi jednotlivými vrtulemi tyčí skipová věž bývalého dolu jako připomínka slavné hornické minulosti hor.
