Po kterém Karlovi je pojmenováno lázeňské místo Karlova Studánka?
Každá obec, každé město nosí své jméno po někom, kdo ho nejvíce proslavil, nebo po něčem, co ho nejvíce charakterizuje. Nemusíme příliš bádat, abychom přišli na to, že naše Studánka nese jméno po Karlovi. Ale už třeba nevíme, po kterém… Po vnuku české i uherské královny a císařovny na rakouském trůnu Marie Terezie Arcivévodovi Karlu Ludvíku Janovi, který žil v letech 1771 – 1847.
Ač byl Karel malé postavy a sužovala jej dědičná choroba Habsburků epilepsie, patřil k velkým a slavným válečníkům své doby. Byl zřejmě nejoblíbenějším velitelem v Rakousku za napoleonské éry. Díky vznešenému původu se již ve 25 letech stal říšským polním maršálkem. Byl opakovaně vrchním velitelem rakouské branné moci. Zkvalitnil výcvik vojsk tím, že zdůrazňoval zvýšenou pohyblivost a lepší manévrovací schopnost jednotek, dbal na kvalitu střelby. Armádu rozdělil na samostatné sbory, které disponují všemi druhy zbraní, a které byly schopny nezávisle operovat.
Válčil opatrně, vyčkávavě a několikrát se mu podařilo porazit v bojích Francouze. V roce 1793 se stal generálním místodržitelem rakouského Nizozemí. Na podzim 1797 vytlačil francouzské revoluční armády na linii Rýna. Roku 1798 byl jmenován generálním kapitánem Českého království. Jako vrchní velitel císařské armády dosáhl 1799 – 1800 několika vítězství, ale pro neshody s bratrem – císařem Františkem II. (I.) a dvorskou válečnou radou – na svou hodnost rezignoval. V letech 1801 – 1805 působil jako předseda dvorské válečné rady. V roce 1801 Karel nastoupil po Maxmiliánu II. Františkovi, nejmladším synovi Marie Terezie a zakladateli lázní, který dal podnět k lékařskému sledování tohoto lázeňského místa, na místo velmistra Řádu německých rytířů. V roce 1803 bylo zdejší lázeňské místo – v původním názvu Hinewieder na Karlsbrunn – přejmenováno po slavném vojevůdci Karlovi. Tehdy také byla postavena první zděná budova – Koupelový dům (dnešní Pošta). (red)
