Na kole do Jizerských hor za Cimrmanem i sklářskými mistry
Jizerské hory jsou působivé v každém ročním období a jsou místem vhodným jak pro pěší turistiku, cyklovýlety, tak pro běžecké lyžování. Členitá krajina umožňuje zvolit trasu v náročnosti odpovídající fyzické kondici účastníků. Náš cyklovýlet tentokrát začíná v obci Kořenov, respektive v její části Příchovice.
Za Cimrmanem do Příchovic
Příchovice jsou zajímavé z několika aspektů. Pod vrcholem hory Hvězda stojí kamenná rozhledna Štěpánka, z níž je nádherný výhled na náhorní plošinu Jizerských hor s osadou Jizerka a roztroušenou zástavbou horských chalup, ale také na vodní nádrž Souš v údolí, horu Jizeru nebo západní Krkonoše. Rozhledna byla veřejnosti zpřístupněna již v roce 1892. Od informačního centra v Kořenově je to ke Štěpánce necelé dva kilometry, občerstvit se je možné v blízké turistické chatě Hvězda. Příchovice jsou osadou, která rozhlednám přeje. Ze Štěpánky je to dva kilometry k rozhledně Maják Járy Cimrmana. Ta byla postavena v roce 2013, je vysoká 24 metrů, má 105 schodů a je ukázkou tak zvané přírodní architektury s využitím vzdušné konstrukce z borového dřeva. Při dobré viditelnosti budete mít Semilsko a Železnobrodsko jako na dlani. V suterénu najdete Muzeum Cimrmanovy doby. V okolí rozhledny je umístěna další expozice odkazující k našemu velikánovi – na příklad rolnická venkovní expozici zachycující jeho úspěchy při vzdělávání obyvatel Pojizeří v zemědělské oblasti. Od Cimrmanovy rozhledny je to zhruba čtyři kilometry do Horního Polubného. V centru obce najdeme kostel svatého Jana Křtitele. V obci trvale žije zhruba 160 obyvatel, ale je zde řada pensionů, restaurací a roubených chalup odkazujících k historické zástavbě Jizerských hor. Před vjezdem do centra obce se zastavte u několika míst, odkud je krásný výhled do jizerských údolí. Z centra Horního Polubného vede cyklostezka 22 směrem na Jizerku. Na kraj náhorní plošiny a k parkovišti pod dominantní horou Bukovec, který je jedním z největších čedičových kup v Evropě, je to z obce zhruba pět kilometrů. Při výhledu na náhorní plošinu s roztroušenou zástavbou olemovanou vrcholy Jizerských hor se vám zatají dech. K dalšímu cíli u chaty Smědava je to zhruba sedm kilometrů, ale byla by zásadní chyba tuto trasu urazit na jeden zátah a nezastavit se u unikátních míst, které vás cestou čekají.
Kouzelná Jizerka
Prvním z nich je samotná Jizerka – bývalá sklářská osada, v níž v současnosti najdete mimo jiné Muzeum Jizerských hor, kde se dozvíte zajímavé informace o historii sklářství v oblasti, ale také lidovém i průmyslovém stavitelství nebo historii osídlení kraje. Jizerka je nejvýše položenou osadou těchto hor a místní architektura je působivou ukázkou života v oblasti v minulosti. Jsou zde také možnosti ubytování nebo občerstvení. Například v objektu bývalé sklárny najdete stylovou restauraci se stejným názvem. Klasikou Jizerky je také chata Pyramida. Kamenná pyramida z počátku 19. století byla postavena na počest návštěvy hraběte Viléma, nebo sklářem Rie-delem, který ji věnoval synovi hraběte poté, kdy uzavřel výhodnou smlouvu. Jaká teorie je správná? Necháváme na vašem posouzení.
Průzračné bystřiny
Při výjezdu z Jizerky vede cyklostezka přímo centrem Národní přírodní rezervace Rašeliniště Jizerky s tajemnými jezírky, podmáčenými loukami, bystřinnými potůčky a říčkami. Kolem rašeliniště vede naučná stezka Iři iseriny. Rašeliništně zarudlá barva průzračně čisté vody v Jizerce i potocích, které se do ní v oblasti vlévají, působí tajemně. Po několika desítkách metrů z cyklostezky dojdeme k vyhlídkovému místu ve vrchovišti Jizerky. Na pravo od stezky budeme mít další část NPR Rašeliniště Jizerky s názvem Malá Jizerská louka. Z ní přitéká Pařezový potok.
Kudy zpět?
Chata Smědava prošla v minulých letech rekonstrukcí, ale první zmínky o ní pocházejí již z počátků 19. století, první chata zde byla postavena v roce 1841. Můžeme se zde občerstvit. Chata má strategickou polohu nad silnicí mezi Hejnicí a Desnou, která vede podél vodního díla Souš. Nad chatou se tyčí vrchol Jizery s přírodní rezervací v podobě pralesa. Na vrchol vede ze Smědavy červená a následně žlutá turistická značka.
Od chaty na Smědavě je možné zpátky do Příchovic zvolit několik variant tras. První z nich vede po cyklostezce 22 kolem magického a turisty vyhledávaného místa u protržené přehrady na Bílé Desné, údolím této řeky po cyklostezce 3019 do Desné, odkud vystoupáte do Příchovic. Tato cesta má 16 km. Je třeba počítat s výrazným klesáním do obce a následně logicky stoupáním do cíle trasy. Okruh by pak měřil zhruba 37 km a převýšení by činilo 950 metrů. Lokalita u protržené přehrady je jednou z turisticky nejhojněji navštěvovaných v Jizerských horách vůbec. Zhruba rok po zprovoznění se přehrada na Bílé Desné 18. září 1916 protrhla, pod návalem vody zemřelo více než 60 lidí a zničeno bylo 100 domů.
Druhou variantou je vydat se ze Smědavy po lesní cestě mezi cyklostezkou, kterou jsme k chatě dorazili, a silnicí mezi Hejnicí a Desnou. Ta se zhruba po pěti kilometrech napojí na žlutou turistickou značku, ale také cyklostezku 3020. Po ní je možné kolem osady Jizerka, dominantního čedičového vrcholu Bukovce a stejnojmenné přírodní rezervace sjet k toku Jizery a po česko-polské hranici dojet do Horního Kořenova. Odtud je to do Příchovic pár kilometrů. Tato varianta je dlouhá celkem 41 kilometrů, nastoupáte zhruba stejně metrů jako v prvním případě.
V Horním Kořenově stojí za návštěvu určitě místní železniční stanice s muzeem ozubnicové dráhy mezi Tanvaldem a Harrachovem. Ostatně tato nejstrmější železnice u nás z počátku 20. století se čtyřmi tunely a několika mosty zve k návštěvě i dnes. To i přesto, že v roce 1997 na necelý rok provoz na trati utichl, aby byl obnoven pod novým provozovatelem. Dnes dopravu provozují opět České dráhy.
