Moravské Švýcarsko: Hluboké údolí, mohutná skaliska, voda z nitra Země
Místy malebné a romantické, místy drsné a divoké. Takové je jedno z nejkrásnějších údolí jižní Moravy mezi Adamovem a Křtinami v Moravském krasu. Křtiny jsou barokní perlou díky poutnímu kostelu Jména Panny Marie, který byl postaven v první polovině 18. století podle projektu J. B. Santiniho. Podle některých odborníků se jedná o nejkrásnější barokní stavbu u nás. I v době covidové zde probíhali v polovině října bohoslužby a návštěva chrámu je velkým zážitkem, stejně jako pohled na monumentální stavbu zvenku.
Křtinami a okrajem zámeckého parku pod chrámem protéká Křtinský potok, který se nedaleko od obce naproti jeskyně Výpustek noří do krasového masivu a vyvěrá až po třech kilometrech z Otevřené skály. Vzdálenost mezi těmito místy je tři kilometry, vody ale protéká dosud neprozkoumaným územím dva týdny. Při cestě hlubokým údolím se nad námi budou tyčit mohutná skaliska s řadou nepřístupných jeskyní. Potok vyvěrá pod mohutným masivem Otevřené skály a směřuje údolím dále k další dominantě údolí – Býčí skále. Ta tvoří spolu s Rudickým propadáním druhý nejdelší jeskynní komplex na našem území a má délku 15 kilometrů. V jeskyni byly nalezeny pozůstatky osídlení z paleolitu nebo doby železné. Jméno jeskyni dala bronzová socha býka. Ta zde byla nalezena v roce 1869.
Několik desítek metrů od jeskyně vyvěrá z krasového masivu další potok – Jedovnický. Ten se po několika desítkách metrů vlévá do Křtinského potoka. Jeho vývěry jsou celkem čtyři, v důsledku těžby vápence a odlámání skály se jejich podoba změnila. Do skály se potok propadá v největším propadání Moravského krasu – Rudickém propadání – kdy voda padá do hloubky až devadesát metrů. Jeho cesta pod zemí je dlouhá šest kilometrů. Křtinský potok pokračuje údolím až do Adamova, kde se vlévá do Svitavy.
Při cestě úchvatnou scenerií, kterou mohutná skaliska a jeskyně vytvářejí, je pochopitelné, proč byla oblast nazývána Moravským Švýcarskem. Předtím, než údolím dojdeme nebo dojedeme do Adamova, nesmíme opominout několik zastávek. Jednu z nich si bezpochyby zaslouží budova bývalých lázní a hostince v alpském stylu s příznačným názvem Švýcárna. Objekt v současnosti louží mimo jiné také jako ekologické, vzdělávací a volnočasové centrum Hnutí Brontosaurus. Jeho historie od vybudování v letech 1840 – 1850 je velmi pestrá – sloužil kromě hostince také například jako ubytování pro zaměstnance Adamovských strojíren.
Prakticky naproti stojí Stará huť (Františčina huť), nejstarší objekt svého druhu v oblasti vybudovaný Lichtenštejny z počátku 18. století. Výroba byla ukončena pro nerentabilnost ke konci 19. století. V současnosti je areál po rekonstrukci. V obytné budově je umístěna muzejní expozice. Dominantou je 10 metrů vysoká mohutná dřevouhelná železářská pec a dvě menší pece na pálení vápna.
Foto: Marek Síbrt
