Madagaskar vzdalující se od Afriky
Madagaskar je největší africký ostrov ležící v Indickém oceánu, asi 450 km východně od pobřeží Mozambiku. Je čtvrtým největším ostrovem na světě a asi již 88 milionů let je izolován od afrického kontinentu. Mnohé z jeho rostlin a zvířat jsou na ostrově jedinečné. Na ostrově žije 26 milionů obyvatel.
Vanilka z Madagaskaru, nebo také Bourbonská vanilka je velmi drahým vývozním artiklem této země. Až 80 % veškeré spotřebované vanilky na světě pochází právě odsud. Toto téměř monopolní postavení je lákavé pro některé podnikatele, kteří se snaží diktovat ceny. Její cena v posledních šesti letech tak raketově rostě. V letech 2012 až 2013 stál kilogram lusků vanilky z Madagaskaru 50 dolarů, dnes už stojí přes 600 dolarů (12.000 Kč). Díky loňskému cyklónu, který zdecimoval úrodu, se nedá v tomto roce počítat s poklesem její ceny. Trvá totiž až tři roky než tropická rostlina dozraje a začne produkovat lusky.
Tento velmi rozmanitý ostrov se oddělil od pevniny v průběhu druhohor (zhruba před 90 miliony let) a stále se vzdaluje jihovýchodním směrem, téměř o 2 cm za rok.
Krátká historie
První obyvatelé Madagaskaru se na ostrov přeplavili na dvojitých kánoích přes Indii a východní Afriku z Indonésie asi před 2000 lety. Lidé z vnitrozemí Afriky se tu usadili později a dnešní obyvatelé (Malgaši) mají smíšený původ. V 11. století Arabové založili na ostrově první sultanát. Jako první Evropané objevili Madagaskar Portugalci v roce 1500, v 17. století přišli Britové a Francouzi. Kvůli výhodné strategické poloze jevili o ostrov zájem také piráti a evropští, zejména evangeličtní misionáři vyvíjeli snahu obrátit ostrovany na křesťanství, která ale až do poloviny 19. století nebyla úspěšná. V roce 1772 dorazil do Paříže slovenský dobrodruh a cestovatel, Móric Beňovský, kde zapůsobil na krále Ludvíka. Ten mu nabídl místo zástupce Francie na Madagaskaru. V roce 1776 Beňovského na Madagaskaru místní kmenoví náčelníci zvolili za ampansacabeho (krále) Mada- gaskaru. O půlstoletí později převzala vládu nad ostrovem Imerinská královna Ranavalona I, vládnoucí mezi lety 1830-1861. Pro její krutost se jí také říkalo šílená královna.
Šílená královna
Královna Ranavalona I. za dobu její 33leté vlády zmařila evropské úsilí o nadvládu nad Madagaskarem, když se v roce 1828 chopila moci po zemřelém králi. Po převzetí moci ihned začala nekompromisně prosazovat své značně drastické vidění světa. Rozšířené byly čistky a využívání otrocké práce při stavbě rozsáhlého paláce a veřejných prací, že populace ostrova klesla z pěti milionů na 2,5 milionu mezi lety 1833 a 1839. Zaměřila svou energii také na brutální vymýcení křesťanů, sousedních království a politických soupeřů. Pozůstatky jejího paláce, Rova z Antananarivy, lze stále vidět v hlavním městě.
Ranavalona měla syna Radma II. Ten ani v nejmenším nesdílel matčinu zálibu v krutovládě. Spojil se s některými zahraničními velvyslanci s cílem matku svrhnout. Dokonce napsal dopis Napoleonu III. a pozval jeho vojska na ostrov. Nic z toho nakonec nebylo, Ranavalona zemřela sama bez cizího zavinění roku 1861. Hrůzovláda na ostrově skončila a Radma II. se ujal vlády. Pro ostrov nastala nová, lepší éra.
Je to ráj pro milovníky přírody
Pouze 17 zemí považováno za velice různorodé. Každý z nich má obrovské množství různých druhů – mnohé se nikde jinde nenacházely. A Madagaskar je jeden z nich. Mezi jeho obyvateli najdeme více než polovinu světových chameleonů a desítky druhů lemurů.Na rozdíl od filmu Madagaskar však nevidíte žádné tygry, žirafy nebo hrocha. Pravděpodobně nejvzácnějším ptačím druhem ostrova je orel madagaskarský, ale hnízdí zde již posledních zhruba padesát párů. Zajímavý je i papoušek vaza velký, jenž má poměrně netradiční způsob hnízdění, protože samice si zvolí takového partnera, kterého poté nechá sedět na vejcích a pro ni mateřství končí. Sameček následně musí vysedět mláďata, nakrmit je a vychovat.
Gekon zvaný felsuma madagaskarská si dovede olizovat oči, což dělá kvůli tomu, že nemá oční víčka, takže si musí pomáhat jazykem, aby oči nevyschly. Na Madagaskaru žijí ještě tzv. ploskorepi, což jsou noční gekoni, kteří jsou dokonale maskovaní. Celý den odpočívají a pohybují se pouze pokud jsou nějak vyrušeni. Madagaskar je ostatně známý jako ráj plazů a je známý především díky zmíněným gekonům a chameleonům. Žije tady ostatně více než 210 druhů ještěrů.
Pavouci se zobákem pelikána
Nově bylo ve volné přírodě na Madagaskaru nalezeno osmnáct nových druhů pavouků. Zcela se vymykají způsobem lovu, potravou i netradičním vzezřením. Čelist některých z nich připomíná zobák pelikána.
Tyto nové druhy pavouků rodu Eriauchenius američtí vědci popisují jako stroje na zabíjení. Pavouci jsou malí jako zrnka rýže, pohybují se potichu a útočí ve zlomcích sekundy. Jako potrava jim slouží výhradně ostatní pavouci.
Narozdíl od jiných pavouků je nelákají do vlastních sítí, ale trpělivě vyčkávají. Při bleskovém útoku do kořisti vstříknou jed a uchopí ji do masivních čelistí. V nich je drží ve vzduchu do té doby, než je oběť zcela paralyzovaná. Vědci vysvětlují, že tuto techniku využívají kvůli tomu, aby si drželi lovené pavouky od těla a zabránili protiútoku.
Kouří marihuanu a jsou jedni z nejméně šťastných lidí na světě
Téměř jeden z 10 Madagaskařanů kouří “trávu”, podle Úřadu OSN pro drogovou závislost a kriminalitu. Je to vyšší procento než v Nizozemsku, kde je kouření marihuany legální. To jde také ruku v ruce se zprávou o světovém štěstí. Ta řadí Dánsko mezi nejlepší místo ze 157 zemí k životu na této planetě, následované Švýcarskem, Islandem, Norskem a Finskem. My se dělíme s Maltou o 31. místo. Naopak Madagaskar vede tento žebříček z druhého konce – je 10. nejméně šťastná země na světě. Jako jedna z nejchudších míst na světě, s HDP na hlavu ve výši 1 500 dolarů (což je 188 místo z 198 zemí) a průměrnou délku života jen 65 let to není nijak překvapující.
Přes tři tisíce lidí žije a pracuje na skládce Ralalitra, což je jedna z největších skládek odpadu v hlavním městě ostrova Antananarivo zabírající přes 20 hektarů plochy. Každý den sem putuje více než 600 tun odpadu od 3 milionů obyvatel žijících v hlavním městě a přilehlém okolí. Sběrem kovů a některých surovin pro další zpracování si tito sběrači denně vydělají zhruba 3.000 malgašských ariarů, což je asi jeden americký dolar.
Jedny z nejlepších pláží v Africe
Plážemi se Malagašané skutečně mohou pyšnit. Jsou opravdu jedny z nejhezčích. Téměř 5 tisíc kilometrů dlouhé pobřeží Madagaskaru je učiněným plážovým rájem. Překypuje kýčovitými, exotickými scenériemi bělostného písku, palem a blankytně modrého Indického oceánu. Průzračná voda oplývá okázalými korálovými útesy. Nejznámější pláže s nádhernými panoramaty jsou na sopečných ostrůvcích Nosy Be a Île Sainte-Marie, vzdálených asi 10 km od severozápadních břehů Madagaskaru.
Navzdory velké chudobě zde přichází luxusní cestovní ruch, kde za super luxusní noc v hotelu na ostrově Miavana, kde se dostanete pouze helikoptérou, zaplatíte téměř sto tisíc korun. –r–
