Ludvíkov – malá obec s velkými kulturními památkami
Na území obce Ludvíkov se nachází několik kulturních a historických památek – kostel Navštívení Panny Marie, areál hřbitova, pamětní kaple válečným bojovníkům, zděný dům č. p. 30 a zřícenina hradu Fürstenwalde.
Vlastníkem kostela, hřbitova a pamětní kaple je po celou dobu jejich trvání obec, která tyto památky v letech 2009 až 2012 postupně zrekonstruovala za zhruba 5 milionů Kč (z 10 procent na vlastní náklady a z 90 procent z dotace – evropský fond a národní zdroje). Stavební práce zajistila firma František Lukovský ze Světlé Hory, restaurátorské práce provedli akademická malířka Dominika Machačová, odborná restaurátorka a Ing. Martin Dvořák, technolog restaurování, oba z Prahy a technologii varhan opravil Josef Friedl z Vrbna pod Pradědem, odborný konstruktér varhan.
Kostel Navštívení Panny Marie
Stavba kostela je výjimečná hned v několika směrech:
- svým účelem – kostel lze navštívit nejen jako zajímavou historickou památku, ale především slouží ke konání bohoslužeb a návštěvě věřících, je to posvátné místo, které v návštěvníkovi vyvolává pocit obdivu, pokory, dobra
- svou architekturou – kostel v Ludvíkově je hodnotným příkladem pozdně barokní sakrální architektury na území Bruntálska
- svým stářím – spolu s kamenným domem č. p. 30 je kostel nejstarší stavbou v Ludvíkově.
Jedná se o jednolodní, plochostropý kostel založený roku 1792, vyzděný převážně z kamene. Stropní části včetně fabionu jsou zdobeny dekorativní malbou, v centrální partii jsou v iluzivních rámech poprsí čtyř evangelistů. Malba stropní části pochází pravděpodobně z konce 19. století. Výzdoba stěn přechází v horní části z fabionu, střední a spodní partie stěn je zdobena rámováním.
Na kůru se nachází dodnes funkční varhany, jedná se o nástroj firmy „Franz Rieger und Söhne“ z města Jägernsdorf, nynější Krnov. Varhany byly vyrobeny v roce 1878 jako sedmý nástroj firmy OPUS 7.
Historie kostela je zachycena v německy psané kronice obce Ludwigsthal, nynější Ludvíkov, kterou zapůjčil Zemský archiv v Opavě se sídlem v Krnově, dále v pamětní listině objevené v kopuli kostela v roce 1993 a v restaurátorské zprávě – citace z kroniky: „Místní obyvatelé ze zbožných pohnutek a s přispěním nejvyššího správce hamru Petera Dösnera na vlastní náklady a několika menších vedlejších almužen vystavěli a přispěli ještě kapitálem 350 zlatých rakouské měny.“
„Historicky vzácný kostel Navštívení Panny Marie i přes svůj věk stále důstojně plní svůj účel, pro který ho naši předkové postavili. A na nás je, abychom toto dědictví co nejdéle uchovali. My si to uvědomujeme a snažíme se o to, jak svědčí řádky o rekonstrukci této pamatky“, říká starostka obce Ing. Dana Salingerová. „Přijeďte se podívat, obec leží jen pár kilo- metrů od Karlovy Studánky a města Vrbna pod Pradědem a budete překvapeni, jaké další historické objekty skrývá; spíše nabízí k vzhlédnutí.“
Areál hřbitova
Ludvíkovský kostel a hřbitov jsou nerozlučně spjaty. Budován byl ve stejnou dobu jako kostel a v roce 1793 byl slavnostně posvěcen. V roce 1862 byl pořízen hřbitovní kříž zvaný „Velký kříž“.
Citace z kroniky: „Železný hřbitovní kříž byl vymodelován a odlit zdejším mistrem tavby a lití Salomonem Springerem a jeho synem Franzem Springerem vyzdoben a 15. září 1862 postaven.“
Unikátní je dochovaný soubor litinových náhrobníků ve tvaru křížů, z nichž většina byla také prohlášena za kulturní památku.
Pamětní kaple válečným bojovníkům
Po 1. světové válce bylo rozhodnuto v roce 1923 postavit kapli, jako trvalou vzpomínku na válečné oběti. Postavena byla podle návrhu akademického malíře Ericha Hürdena z Karlovy Studánky, provedením stavby byl pověřen vrbenský stavební mistr Josef Nitsche, měděnou střechu položil místní řemeslník Emil Gaidosch. Celkové náklady na postavení pamětní kaple dosáhly 40 000 Kč. Peníze byly získány částečně organizovanou sbírkou, částečně z dobrovolných darů.
Interiér kaple tvoří kovové svícny a umělecké řezbářské výrobky, jako je vyřezávaný kříž, sošky svaté Marie a Josefa a lavice s lustrem. Na bocích kapličky na dřevěných deskách jsou umělecky ztvárněna jména obětí 1. světové války, později doplněna o oběti 2. světové války.
Citace z kroniky: 24. květen rok 1923 – zakoupena plocha pro pamětní kapli válečným bojovníkům od majitele Franze Reinera, a to za cenu 4 Kč za 1 m²
19. srpen rok 1923 – toho dne je „Pamětní kaple válečným bojovníkům“ slavnostně vysvěcena a předána do péče obce.
Zděný dům č. p. 30
Nejstarším dochovaným lidským obydlím v Ludvíkově je zděný dům č. p. 30 v soukromém vlastnictví, který je i po letech hodnotným dokladem lidového stavitelství a původní zástavby obce. Zděný nepodsklepený kamenný omítaný dům z roku kolem 1791 je východosudetského typu, jesenické lidové architektury z 18. až 19. století. Vnější dominantou je mohutná sedlová střecha krytá břidlicí.
Zřícenina hradu Fürstenwalde
V dolní části Ludvíkova, nad soutokem Střední a Bílé Opavy se vypíná do nadmořské výšky 854 m n. m. Zámecký vrch, na kterém jsou zachovány zbytky hradu Fürstenwalde, zeměpanské hraniční pevnosti původně markrabství moravského, pak knížectví opavského. Podle historických pramenů jej postavil Přemysl Otakar II., přezdívaný králem železným a zlatým. Než byl v roce 1247 hrad vybudován, stál na stejném místě hrad původní, který byl za tatarského nájezdu roku 1241 zcela zpustošen a vypálen do základů.
Protože oblast kolem tří řek jménem Opava byla bohatým nalezištěm vzácných kovů a rud (v Ludvíkově se rýžovalo zlato kolem Bílé Opavy a těžba měděných nerostů probíhala převážně na Vysoké hoře), ale i proto, že nad levým břehem Opavy vedla strání „Solná“ (obchodní stezka do Polska), musely být po tatarském přepadení všechny poničené strážní hrady opraveny a jejich ochranná funkce obnovena.
První písemná zpráva o hradu pochází z roku 1348, další zmínku o hradu lze najít až v listině z roku 1377, kdy vnuk Přemysla Otakara II. dělil majetky opavského knížectví mezi své syny a knížeti Janovi tak připadl hrad, Bruntálsko a Krnovsko.
Pak dochází k dělení Janových majetků mezi syny Jana II. Železného a Mikuláše. Jan II. Železný zastavil hrad roku 1384 s Bruntálskem a Krnovskem opolskému vévodovi Vladislavovi. I po tolika staletích existuje o tomto aktu listina a popis procesu. Dočteme se, že k výše jmenovanému hradu patřily i okolní lesy, skýtající dostatek zvěře a dřeva na stavbu domů, k topení i k pálení dřevěného uhlí. A to bylo v té době veliké bohatství, dříví potřebná a dobře placená surovina. O pevnosti hradu svědčí, že k jeho obraně bylo určeno pouze osm mužů, kteří měli hrad při nenadálém útoku ochránit. V roce 1523, při vkladu bruntálského panství bohatému rodu pánů z Vrbna do zemských desek, není o hradu ani zmínka. Proto se lze domnívat, že byl zničen, za tažení Matyáše Korvína do Slezska v roce 1474 a pro svoji odloučenou polohu a obtížný přístup již nebyl obnoven. Páni z Vrbna byli tvrdě protikatoličtí a kolem roku 1613, kdy se ve zdejším kraji začalo šířit protestantství, se přidali na stranu vzbouřenců. Aktivně se zúčastnili i povstání proti Ferdinandu II. Byli poraženi – Jan z Vrbna zajat a popraven, jeho bratr Hynek uprchl do Uher. Hrad i okolí, jako mnoho dalšího majetku na Bruntálsku, koupil Řád německých rytířů. Spolu s řádem přicházejí do kraje jezuité a protestanty násilím obracejí na katolickou víru.
O tom, že hrad byl v 16. století již zříceninou, svědčí i jeho vyobrazení na mapě bruntálského panství z roku 1579. Obec Ludvíkov obnovila v roce 2011 z dotace kraje historický chodník a vybudovala na něm naučnou stezku až na Zámecký vrch, kde se v současnosti buduje dřevěná rozhledna. Konec hradu je podle pověsti spjatý s dcerou zavražděného Jana z Vrbna, Helenkou. Z hradu zbyly pouze torza základů či kamenných zdí. Nedochoval se žádný věrohodný nákres, takže představu bývalého starodávného hradu na Zámeckém vrchu si lze udělat podle vlastní fantazie. A tu máme každý jinou. Podstatné je, že se na kulturní památky nezapomíná. A připomínáme je dalším generacím.
