Perla české renesance, brána České Kanady nebo Malá Telč. Také tak bývají nazývány Slavonice nacházející se v jihovýchodním výběžku jižních Čech v blízkosti rakouských hranic a bývalého hraničního pásma. Výlet do města a okolí ale může být také výletem za vodou. Nad Slavonicemi se totiž nacházejí uprostřed lesů v krásné čisté přírodě dvě zajímavé kaskády rybníků.
Před tím, než vyrazíme na výlet z města, je třeba mu ale věnovat také trochu času a navštívit zajímavá místa, která jsou svým způsobem unikátem. Jde třeba o podzemní chodby pod náměstím – návštěvu rozhodně nedoporučujeme těm, kterým nedělá dobře velice stísněný prostor. Ti si ušetří situaci, kdy budou z chodeb, kde se není možné otočit, couvat zpět, případně budou vytáhnuti ven za nohy – nebyli by první. Více informací o místním podzemí najdete zde.
Krásné výhled na Českou Kanadu, příhraniční část Rakouska, Dačicko a v případě dobrého počasí i Novohradské hory, Šumavu a Alpy se otevřou při výstupu na městskou věž. Více o Slavonicích a zajímavých místech ve městě najdete zde.
Z náměstí se vydáme po červené turistické značce. Půjdeme kolem železniční trati, která zde končí, a zhruba po dvou a půl kilometrech chůze dorazíme k Pevnostnímu areálu Slavonice. Muzeum systému opevnění, které mělo ochránit stát před hrozícím nacistickým nebezpečím, připravuje řadu zajímavých akcí nejen pro zájemce o historii vojenství. Více informací se dozvíte zde.
Zhruba půl kilometru od muzea narazíme na první rybník s názvem Protržený. Nad ním se nacházejí tři další s poetickými názvy – Dědkův, Vožralý a Staré koupaliště. Všechny návštěvníky při slunečném počasí uchvátí tím, jak se od hladiny odráží pohled na okolní hluboké lesy. Nepřipadáte si jako u obvyklého českého bahnitého rybníka, ale spíše jako u jezera v Pobaltí nebo Skandinávii. Po dvou kilometrech chůze kolem rybníků dojdeme k rozcestníku U Pfaffenschlagu. Dáme se po zelené značce a přijdeme k archeologickým vykopávkám historické obce Pfaffenschlag, která byla zničena husity. Její pozůstatky byly objeveny až v roce 1958. Více informací o zajímavé lokalitě je zde.
Od archeologického naleziště budeme pokračovat po zelené značce a zhruba po kilometru a půl se napojíme u rybníka Dolní Šatlava na Graselovu stezku. Více informací o tomto legendárním lupiči a vrahovi, jehož jméno bylo základem pro vznik slova grázl, se dozvíte zde.
Nepůjdeme po stezce, protože tou se budeme vracet a ušetříme si tedy chůzi oběma směry stejnou trasou. Budeme pokračovat po lesní silničce, po kilometru chůze přijdeme na žlutou turistickou značku, po pár desítkách metrů se napojíme zpět na Graselovu stezku, a ta nás dovede ke Graselově sluji, kde se loupežník údajně ukrýval. K jednomu z mnoha skalních útvarů je upevněna také jeho obří bambitka.
Od sluje se vrátíme pár set metrů zpět po naučné stezce a půjdeme po ní (spolu se zelenou značku). Po zhruba kilometru a půl dorazíme na místo, kde jsme předtím stezku i zelenou turistickou značku opustili. Předtím půjdeme kolem četných skalních útvarů v lese, kolem přístřešku u menšího rybníčku a také kolem rozlehlejší Dolní Šatlavy.
Tentokrát pokračujeme z rozcestí po Graselově stezce až do Slavonic – je to zhruba čtyři kilometry. Cestou projdeme kolem soustavy lesních rybníků. Jsou menší než rybníky, kolem nichž jsme stoupali v první části výletu, ale jejich atmosféra a okolí jsou neméně působivé. Zhruba kilometr před Slavonicemi vyjdeme z lesa a ocitneme se uprostřed zvlněné krajiny nad městem. Odměnou nám budou krásné výhledy na Slavonicko a Českou Kanadu. Za zastavení určitě stojí také monumentální kostel Božího Těla a svatého Ducha. Je možné si v něm telefonicky domluvit prohlídku. Poté už nás čeká pouze poslední část cesty do renesančních Slavonic pod námi.
