Národní přírodní park Lahemaa na severu Estonska 70 kilometrů severovýchodně od Tallinnu je místem, na které po návštěvě dlouho nezapomenete. Název v překladu znamená Země zálivů a třetinu z rozlohy parku připadá na moře. O putování k němu jsme psali například zde a zde. Park má celkovou rozlohu 750 kilometrů čtverečních.
V parku je dále od moře vyznačena řada turistických tras s celkovou délkou 160 kilometrů. Ty vedou kolem dalších úchvatných míst, které vytvářejí řeky, jezera, bažiny nebo typické alvary – tedy vápencové plošiny s tenkou nebo chybějící vrstvou svrchní půdy, jejichž kamenitý povrch je typický řídkou vegetací mechů a lišejníků.
Park byl založen v roce 1971 jako vůbec první v tehdejším Sovětském svazu. Stanování a kempování ve volné přírodě je zakázáno, ale v parku je podél turistických tras vybudována řada tábořišť, kde velmi často kromě přístřešku najdete také kryté ohniště, zásobu dřeva, lavice se stolem nebo latrýnu.
Patrně nejnavštěvovanějším a turisticky nejatraktivnějším místem je rozlehlé rašeliniště Viru (Viru Raba). To leží v blízkosti hlavní silnice spojující Tallinn s Narvou na estonsko-ruské hranici. Okruh v podobě dřevěných chodníčků mezi rašeliništními jezery a přilehlým lese měří zhruba tři a půl kilometru a je možné ho zvládnout za hodinku a půl. Uprostřed je také vyhlídková věž, z níž lze lokalitu sledovat z ptačí perspektivy. Otevře se před vámi nezapomenutelný pohled na větší či menší vodní plochy, od nichž se odráží slunce a na hladině se zobrazují úžasné obrazce okolní vegetace a oblaků na nebesích.
V zadní části unikátní lokality jsou patrné pozůstatky historické a devastující těžby rašeliny v oblasti.
Více informací o parku najdete zde.
