K Soumarskému mostu nejen na lodi
Soumarský most mezi Volary a Lenorou na Šumavě je nejčastěji zmiňován v souvislosti s výškou hladiny Teplé Vltavy. Ta určuje, zda do atraktivní lokality Národního parku Šumava smí vplout vodáci, případně kolik plavidel může na vodu vyrazit. Nejde ale o místo, které je zajímavé jen pro vodáky a mělo by zůstat skryto těm, kteří sem můžou vyrazit pěšky.
K Soumarskému mostu je možné dojet z Lenory i Volar vlakem, ale byla by to škoda. Z centra Volar se sem dá dojít po žluté turistické značce s názvem Prachatická Zlatá stezka – je to zhruba pět kilometrů. Z Lenory je to po modré a následně zelené značce zhruba tři a půl kilometru, přičemž tato Zelená cesta vede na samé hranici první zóny národního parku lokalitou Malá niva, v níž se v oblasti údolního rašeliniště s porosty borovice blatky a podmáčených smrčin vyskytuje řada ohrožených druhů rostlin a živočichů.
Od Soumarského mostu se nabízí několik variant vedoucích do nitra místního rašeliniště. První z nich je zhruba dvouapůlkilometrový okruh vedoucího z poloviny rašeliništěm po místní naučné stezce. Zpět k mostu se pak dostaneme po zelené turistické značce. Druhou možností je se na rozcestí naučné stezky se zelenou značkou nevracet zpět, ale pokračovat podél toku meandrující Teplé Vltavy k lávce u obce Dobrá. Odsud pak vede po hranici chráněné lokality první zóny národní parku s názvem Březina zelená turistická značka až na okraj Volar. Celá trasa je necelých sedm kilometrů dlouhá a rozhodně stojí za to.
Soumarské rašeliniště nabízí unikátní možnost projít si po dřevěném chodníčku (600 metrů dlouhém) až k vyhlídkové devět metrů vysoké rozhledničce. Místo bylo ještě poměrně nedávnou využíváno k těžbě, v současnosti prochází revitalizací s cílem navrátit ho zpět přírodě a obnovit jeho původní funkce. V zimě je lokalita nepřístupná veřejnosti – vyskytuje se zde vzácný tetřívek obecný.
