Populárně-vzdělávací časopis GEO zařadil Hvězdárnu a planetárium Brno mezi deset nejkrásnějších hvězdáren a planetárií v Evropě. Ocitla se tak ve společnosti planetária v Hamburku, které se nachází ve stoleté vodárenské věži, nebo ve Valencii, které tvarem připomíná obrovskou lasturu vystupující z vodní plochy o rozměrech 1300×200 metrů. Budova Hvězdárny a planetária Brno je Stavbou roku České republiky 2012 a byla nominována na Mies van der Rohe Awards 2013.
Hvězdárna a planetárium Brno v letech 2010 a 2011 prošla výraznou rekonstrukcí dle návrhu architektonické kanceláře Martina Rudiše. V roce 2013 vzniklo jedinečné hybridní planetárium, které v roce 2018 dostalo 3D brýle. V tomto okamžiku je největším českým producentem a organizátorem celosvětové přehlídky nejnovějších filmů pro digitální planetária.
Běžně také pořádá akce pro tisíce návštěvníků. Moderně zařízené prostory Hvězdárny a planetária Brno jsou ideální pro středně veliké akce kongresové a incentivní turistiky, specializované eventy pro sponzory a reklamní či barterové partnery, kulturní aktivity (divadelní a hudební představení) i poněkud komornější setkání.
Hvězdárna je centrem pro popularizaci nejrůznějších věd, především z oblasti neživé přírody. Na prvním místě je samozřejmě astronomie, ale nevyhýbají se zde ani geologii, chemii, fyzice, matematice, geografii a mnoha dalším. To vše ve srozumitelné, zábavné a interaktivní podobě. Nepatří mezi vědecká pracoviště, ale s vědou se zde setkáte na každém kroku. Věnují se tu také propagaci brněnských univerzit a velkých vědeckých projektů realizovaných na území města Brna.
Hvězdárna a planetárium Brno mění i podobu okolního parku Kraví hory tak, aby byl pro všechny návštěvníky i náhodné kolemjdoucí co nejpříjemnější. Za sedm desítek let ji navštívilo na čtyři miliony lidí, v současnosti jich každý rok přichází na 150 tisíc, z toho polovinu tvoří školní výpravy a polovinu vysokoškoláci anebo rodiny s dětmi.
Kromě Brna získaly ocenění od časopisu GEO další evropské hvězdárny nebo planetária:
- Planetárium ve Valencii se nachází v budově od španělského architekta Santiago Calatrava, který je známý svým futuristickým stylem. Navrhl mj. telekomunikační věže v Barceloně nebo Turning Torso v Malmö. Design protáhlé, skořápkové observatoře L’Hemisfèric má připomínat obří lidské oko.
- Moskevské planetárium, jehož součástí je rozsáhlá expozice věnovaná kosmonautice, včetně kapsle, ve které letěl Jurij Gagarin, prošlo rozsáhlou 17letou rekonstrukcí. Je v centru města, 2 km od řeky Moskvy.
- Štrasburská observatoř vznikla v roce 1881 v botanické zahradě. Dnes se věnuje studiu objektů fyziky vysokých energií, dynamice galaxií a archivaci velkých astronomických dat. Od roku 2008 je její součástí i menší planetárium.
- Urania ve Vídni byla postavena podle plánů secesního architekta Maxe Fabianiho (studenta Otto Wagnera) na jednom z ramen Dunaje. V roce 1910 byla otevřena Franzem Josefem I. jako vzdělávací zařízení s lidovou hvězdárnou.
- Jediné 3D planetárium ve Velké Británii se ukrývá v science centru s názvem “My, zvědaví” v Bristolu. Průměr jeho projekční kopule je 12 metrů ukryté ve „stříbrné“ kouli. Součástí centra je zhruba 250 nejrůznějších interaktivních exponátů.
- Univerzita v nizozemském Leidenu byla založena v roce 1575, o šest desetiletí později ji doplnila i hvězdárna. Nejdříve sloužila především k výuce, ale ve 20. století zde působila celá řada výjimečných astronomů, například Jan Hendrik Oort – objevitel rotace naší Galaxie.
- Planetárium v Toruni vzniklo teprve před třemi desetiletími, obklopuje ho však tisíciletá historie. Narodil se zde Mikuláš Koperník, celosvětová ikona pozemské astronomie. Polské město na řece Visle bylo založeno germánskými rytíři v roce 1233 a je jedním z nejlépe dochovaných v Evropě.
