Akademik Lomonosov je u arktického pobřeží

Datum 13.10.2019

Stočtyřiceti metrová ruská loď Akademik Lomonosov, o které jsme vás informovali v loňském jarním čísle Voltů, dorazila k arktickému pobřeží. Spíše než o lodi můžeme hovořit o plovoucí jaderné elektrárně nesoucí dva jaderné reaktory, která má čukotskou oblast zásobovat elektrickou energií. Podle environmentalistů ale rozhodně není vnímána jako neškodná. Někteří z nich o ni dokonce hovoří jako o plovoucím Černobylu nebo Černobylu na ledu.

Loď v barvách ruské vlajky je pojmenována po Michailu Lomonosovovi (1711 – 1765), známém ruském vědci a spisovateli, spoluautorovi formulace zákona zachování hmotnosti. Lomonosov postavil atomovou teorii na reálný základ předpokladem, že všechny látky jsou složeny z nepatrných částeček (korpuskulí), které jsou rozdílné pro jednotlivé druhy látek. V rámci své mnohostranné vědecké činnosti se zabýval také astronomií, například má zásluhu na objevu atmosféry Venuše.

Na palubě lodi jsou dva 35 megawattové jaderné reaktory, připravené dodávat elektřinu jak do domácností, tak i do těžařských firem v odlehlé oblasti Čukotky. V arktické oblasti a v její blízkosti bydlí asi dva miliony Rusů ve vesnicích, které jsou za dobrého počasí obvykle dosažitelné lodí. Tyto odlehlé oblasti se však podílejí až 20 procenty na ruském HDP a jsou z hlediska využívání přírodních zdrojů klíčové.

Tlak dostat se hlouběji do Arktidy je částečně způsoben tím, že západní sibiřské zdroje ubývají. Rusko se chce dostat do oblasti, která má podle odhadů mít asi 13 procent světových zásob ropy, 30 procent světových zásob zemního plynu a dalších vzácných minerálů.

Zatímco environmentalisté jsou vůči lodi kritičtí a obávají se, že masivní vlna by mohla vést k roztavení jader, a že samotné zavedení jaderné energie na arktický sever by zničilo relativně nedotčené životní prostředí, ruské úřady se brání, že tato tvrzení jsou neopodstatněná. Kritici konkrétně poukazují na jadernou katastrofu ve Fukušimě v Japonsku v roce 2011, která by se mohla v případě tsunami u lodi Lomonosov zopakovat. Inženýři, kteří sestrojili plovoucí elektrárnu Lomonosov, říkají, že se z Fukušimy poučili a že elektrárna je postavena tak, aby byla schopná podobné tsunami ustát.

Kritici i přesto říkají, že klíčové výhody ruské plovoucí elektrárny, včetně mobility a schopnosti pracovat ve vzdálených oblastech, jsou také jejími nevýhodami, protože komplikují bezpečnostní postupy, jako je obvyklá likvidace jaderného paliva a záchranné operace, pokud by byla loď zasažena masivní vlnou. –r–