8 zajímavostí o Japonsku, které jste (nejspíš) nevěděli
V letošním roce slaví Česká republika s Japonskem výročí 100 let vzájemných vztahů. Podívejme se při té příležitosti na osm pozoruhodných faktů o Zemi vycházejícího slunce. Co všechno museli muži podstoupit při výrobě katany? A co žena samurajka? Osmičku jsme vybrali proto, že je v Japonsku považována za šťastné číslo. Kandži, tedy znak, který se pro ni používá, totiž připomíná znak pro prosperitu a šťastnější zítřky.
Království maskotů. Všechno v Japonsku má svou plyšovou ikonu
První maskoti se začali v Japonsku objevovat v 90. letech. Jejich skutečný boom ale nastal v roce 2007 díky Hikonyanovi, maskotovi města a hradu Hikone, který má podobu bílé kočky se samurajskou přilbou. Dnes v Japonsku najdete tisíce maskotů. Reprezentují prefektury, města, firmy i nejrůznější státní instituce. Své maskoty mají také věznice. Například ten z věznice Asahikawa vypadá jako dozorce s fialovou květinou místo vlasů.
Setkat se můžete i s maskotem, který doporučuje včasnou kolonoskopii. „Nejenže pomáhají rozvoji turistiky, ale jsou zároveň schopnými ambasadory předávajícími i různé důležité informace. A řekněme si upřímně, nechat si něco vysvětlovat třeba od plyšové chodící kedlubny zní mnohem lépe než koukat na nudné instruktážní video, no ne?“, říká o maskotech japanofil a autor Yatta podcastu o Japonsku Daniel Šácha.
Japonské vlaky patří mezi nejpřesnější na světě. Průměrná doba zpoždění je méně než minuta
Japonská železnice je slavná díky pokročilým technologiím a neuvěřitelné přesnosti. Jak je pro Japonce dochvilnost důležitá se potvrdilo před několika lety, když celý svět obletěla zpráva o oficiální omluvě dopravce Tsukuba Express za vypuštění vlaku o 20 sekund dříve. Ještě působivější je tato informace, když dodáme, že z 50 nejvytíženějších železničních stanic na světě jich je 45 právě v Japonsku. Jen pro srovnání: průměrná doba zpoždění vlaků v Čechách dosahuje dle dostupných statistik asi 9 a půl minuty.
Roušky v Japonsku pravidelně nosí 30 % lidí. Hitem letošního roku jsou podprsenkové!
Roušky se v Japonsku poprvé objevily před sto lety v souvislosti s pandemií Španělské chřipky. Následovalo obrovské zemětřesení, to zdevastovalo města a vyneslo do vzduchu prach a popel, který se v něm držel několik týdnů. Když pak ve 30. letech přišla chřipková epidemie a znečištění v souvislosti s poválečnou industrializací, roušky už byly běžnou součástí šatníků.
Dnes Japonci ohleduplně nosí roušky, aby svým nachlazením nenakazili ostatní. Chrání se jimi před pylem a smogem, nebo slouží jako neobvyklý módní doplněk. „Zdaleka přitom nejde jen o ty klasické, chirurgicky čistě bílé, ale nejrůznější vzorované a stylové masky. Najdete na nich Pokémony, samuraje, květiny, na co si jen vzpomenete“, doplňuje Daniel Šácha. V Japonsku seženete i roušky, které nezamlžují brýle, zeštíhlují obličej, dokážou převést mluvené slovo na text a přeložit ho do osmi jazyků. Nejnovějším hitem jsou pak roušky vyrobené z krajkových podprsenek.
Japonsko má největší hustotu prodejních automatů na světě
Najdete je všude. V ulicích velkých měst i v malých vesničkách, na nádražích, v obchodech, dokonce i v restauracích. „Koupit v nich můžete skoro vše, na co si vzpomenete. Cigarety, alkohol, zmrzlinu, polévky, ručníky, noviny, lístky na vlak, deštníky, ovoce, hračky, DVD, burgery, vajíčka, občas i kalhotky nebo jiné spodní prádlo,“ shrnuje své zkušenosti Daniel. Prodejních automatů je v Japonsku tolik, že v průměru vychází jeden na 25 obyvatel.
Samurajský kodex bušidó je dodnes základem japonské společnosti
Ženy-samurajky nebyly výjimkou, cizinci naopak ano
Neříkalo se jim „samuraj“, ale „onna bugejša“ a místo katan používaly raději naginaty, které připomínají kopí s čepelí na konci. Výcvik ale měly stejný jako muži, s nimiž bojovaly bok po boku. Historické prameny se o těchto bojovnicích zmiňují velmi sporadicky a mohlo by se proto zdát, že byly pouze drobnou menšinou. Nedávný archeologický výzkum ostatků z bitvy Senbon Macubaru (1580) ale prokázal, že 35 ze 105 zde nalezených těl byly ženy. Naopak cizinci, zejména ze Západu, to měli složitější. Za určitých podmínek mohli bojovat společně se samuraji, a dokonce se jimi i stát. Známe ale pouze čtyři muže v historii, kterým se této pocty dostalo.
Výroba katan byla posvátným obřadem
Tradiční japonské meče provázelo při jejich tvorbě několik náboženských rituálů. Kováři se na výrobu meče připravovali půstem, svatou poutí a přísným celibátem. V průběhu pak denně prováděli řadu očistných obřadů. Například stáli pod vodopádem a recitovali modlitby, pokud neměli poblíž vodopád, polévali se alespoň kbelíky se studenou vodou. Z důvodu zachování čistoty také nesměli přicházet do kontaktu se ženami, přitom výroba některých katan trvala až několik měsíců. Za nejdražší katanu všech dob je považována „Kamakura“ ze 13. století. Tu si v roce 1992 pořídil anonymní sběratel a zaplatil za ni neuvěřitelných 418 000 dolarů, tedy více než 10 milionů korun.
Otestuj chuť Japonska a sílu katany na vlastní kůži
V éře Edo vládní úřad pro testování zbraní prováděl oficiální zkoušky čepelí na ostatcích popravených zločinců, někdy dokonce i na živých odsouzených. Kvalita pak byla určena podle počtu a konkrétních částí těl, kterými ostří prošlo. V 16. století údajně jeden meč proťal sedm na sobě ležících těl najednou. A jak to bylo ve století třináctém? Vyzkoušejte si souboje s katanou v kůži samuraje Jina Sakaie, který bude chránit Japonsko před nájezdem Mongolů. V herní novince Ghost of Tsushima dostupné pro PlayStation 4 zažijete na vlastní kůži prostředí feudálního Japonska a atmosféru života pravých samurajů.