10 tipů na procházku mezi vřesovišti
Vřes roste na kyselých neúrodných půdách, kde tvoří dominantní druh. Takovým místům pak říkáme vřesoviště. V České republice se jedná o přirozené biotopy vyskytující se nejčastěji v horských oblastech, kde spadají pod přísnou ochranu. Kde se nachází ta nejkrásnější vřesoviště vám dnes přiblížíme v našich tipech.
Největší vřesoviště je v Podyjí
Podyjská vřesoviště patří k velkým unikátům české přírody. Havranické vřesoviště je největší svého druhu u nás. Nikde jinde totiž nenajdete větší porosty vřesu v mozaice se stepními trávníky než v prostoru mezi Znojmem. Jeho rozloha činí 131 ha a roku 1990 bylo vyhlášeno přírodní památkou. Díky kombinaci řady faktorů je toto osobité společenstvo patrně nejbohatším biotopem Národního parku Podyjí.
V současné době tu můžete vidět keříky s vřesem, ale také jiné ohrožené druhy rostlin či živočichů. Rostou zde kostřavy, vřes obecný, kručinky, koniklece, divizny i janovce a na jaře zde vykvétají stovky konikleců. Suchomilnou faunu zastupují kudlanky nábožné, dudci a ještěrky. Unikátním živočichem, který obývá zdejší lokalitu je pavouk stepní rudý, který se zdržuje na zemi a nebo pod kameny. Stádo divokých koní pomáhá na Havranickém vřesovišti s údržbou lokality a chrání jej před zarůstáním.
Přebuzské vřesoviště v Krušných horách
Přebuzské vřesoviště najdete v Krušných horách u stejnojmennho města. Přírodní památka má rozlohu 90 hektarů. Na bývalém vrchovištním rašeliništi vznikla těžbou rašeliny mozaika velmi různorodých mikrobiotopů, které jsou porostlé společenstvy rostlin. Nachází se tu až několik metrů vysoké pilíře neodtěžené rašeliny s bohatými vřesovišti, na nichž roste borůvka bažinná a především bříza trpasličí (jedná se o “nejzápadnější” výskyt této rostliny na našem území)
Až na minerální podloží odtěžené plochy byly osídleny plavuní vydlačkou, zvodnělé příkopy s různými rašeliníky doprovází rosnatka okrouhlolistá. Na smilkových loukách na okraji přírodní památky lze nalézt prhu arniku, prstnatce listenatého a nenápadnou kapradinu vratičku měsíční. K zvířeně patří čolek horský, skokan hnědý, ještěrka živorodá, bekasina otavní, linduška luční a jelen lesní.
Křížky ve Slavkovském lese
Unikátní lokalita vřesovišť Národní přírodní památka Křížky leží mezi obcí Prameny a Nová Ves u Bečova na Teplou. Na živiny chudém substrátu se vytvořila specifická rostlinná společenstva s mimořádně vzácnými druhy.
Roste zde rožec kuříčkolistý, který nelze nikde jinde na světě nalézt než v této rezervaci. Kromě skalní vegetace rostou na hadcích společenstva keříků, např. vřesovec pleťový nebo zimostrázek alpinský. Pro regeneraci vřesovišť a posílení populace zdejšího endemitu – rožce kuřičkolistého je část území spásávána stádem ovcí a koz. Národní přírodní památka Křížkyvšak bohužel není přístupná veřejnosti.
Brdská vřesoviště na bývalých dopadových plochách
Vřesoviště, která vznikla v Brdech na dopadových plochách, jsou nevídaného rozsahu a v této zeměpisné šířce a nadmořské výšce v Evropě zcela unikátní. Brdská vřesoviště byla vytvořena vlivem odlesnění a dlouholetého působení požárů a mechanického narušení půdy během vojenských cvičení. Dnes jsou součástí nejcennější I. zóny chráněné krajinné oblasti a dvou evropsky významných lokalit: Tok, Jordán a Brda.
Nejpůsobivější pohled nabízejí vřesoviště v druhé polovině léta a na začátku podzimu. V tomto období jsou svahy cílových ploch pokryty kobercem kvetoucích keříků vřesu obalených myriádami drobných fialově růžových květů. Mimo vrcholu Tok a blízkého Houpáku můžeme doporučit výlet za vřesem i na Slonovecké hřebeny poblíž Jinců.
Alpínská vřesoviště na vrcholcích našich nejvyšších hor
V České republice se alpínská vřesoviště vyskytují pouze v malých ploškách našich nejvyšších pohoří. Klimatické podmínky zde nedovolují rozvoj souvislých porostů dřevin, ale nenáročný vřes si své místo našel i zde, na větrem ošlehávaných místech.
Taková místa se nachází pouze v našich nejvyšších horách (jen čtyři lokality v ČR), v Krkonoších (u Luční boudy, Studniční hoře, Přední Žalý, Violík, Sněžné jámy, cesta česko-polského přátelství, Vrbatovo návrší, cesta nad Labským dolem…atp.), v Jeseníkách na Pradědu a Keprníku a na Kralickém Sněžníku.
Vřesoviště v Jizerských horách
Vřes roste v Jizerských horách poměrně hojně. Na polské straně dokonce natolik, že dal jméno devátému měsíci v roce – wrzesień (česky bychom řekli vřesen). A kde ho můžeme najít? Východně od Oldřichova v Hájích se při Polednické cestě setkáte i s místním názvem, který s výskytem vřesu souvisí – vrchem Vřesoviště (662 m n. m.). Hojněji jej potkáte ještě kousek severněji v okolí Koňské hlavy. Nejrozsáhlejší vřesoviště v Jizerských horách se nachází nad Smuteční cestou poblíž chaty Hubertky a Červeného buku. Vzniklo druhotně v zářezu cesty po odtěžení stromů a skrývce zeminy. V náhorní části Jizerektvoří vřes naopak přirozenou součást vegetace rašelinišť.
Okolo původu vřesovce na Malé Jizerské louce se stále vede mnoho dohadů: jde o přirozený původ nebo byl zavlečen se sazenicemi stromů? Ať už je to jakkoli, my se můžeme potěšit pohledem na subtilní stříbřitý keřík s něžně růžovými květy na Vyhlídkové louce u Jizerky, hned vedle dřevěné plošiny.
Vřesoviště Bílová v Hostýnských vrších
Přírodní památka Vřesoviště Bílová představuje drobné fragmenty podhorského vřesoviště s jalovci v Hostýnských vrších. Je situována na mírném, převážně jihovýchodním svahu vrcholu Klínec (667,5 m n. m.) v Hošťálkovské vrchovině, v nadmořské výšce 592 až 644 m, u osady Bílová, asi 1,9 km východně od obce Rajnochovice.
Jedná se o jediné souvislé vřesoviště s nadměrným výskytem jalovce, vřesu a plavuně v Hostýnských vrších. Tento biotop se vyskytuje v Karpatské oblasti České republiky jen velmi vzácně. Lokalita dříve patřila k místům, které se využívaly jako pastviny. Od ukončení pastvy ovcí je ale ohrožena zarůstáním náletovými dřevinami, hlavně smrkem a břízou.
Zajímavosti o vřesu, aneb víte, že…
Před používáním chmele se z něho ve středověku vařilo pivo- Vysoce ceněnýn včelím produktem je vřesový med
- Ženy nosívaly kytičku vřesu za pasem jako ochranu před zlými silami
- Od věků je tato rostlina využívána v tradiční medicíně, přisuzují se jí detoxikační účinky, pomáhá při zánětech ledvin a močových cest, při dně, revmatismu, uklidňuje nervovou soustavu a zlepšuje spánek
- Rozšíření vřesu obecného sahá z takřka celé Evropy k Uralu, severní Sibiří se táhne až do Severní Ameriky. Dovezen byl na Nový Zéland, kde se stal jako nepůvodní druh nežádoucí invazní rostlinou.
- Oproti vřesu zahrnuje příbuzný vřesovec asi 500 druhů rostoucích hlavně v jižní Africe, v České republice rostou pouze 2 druhy.
- Vřes je extrémista (alespoň z hlediska nároků na vodu) – snese sucho i mokro
- Často žije v symbióze s houbami (kořeny vřesu)
- Vědecký název “calluna” pochází z řečtiny – kallýnó znamená „krášlím, čistím“. Z vřesu se odedávna dělala mimo jiné košťata
